František Šmehlík: Šelma (recenze)

Když vloni vyšla detektivka Slyšet jeleny zpívat, zbystřil jsem. Autorovi se povedlo napsat strhující detektivku ze zajímavého prostředí, a to se v české literatuře hned tak nepovede (výjimkám čest). Informace, že František Šmehlík pracuje na další knize, mě potěšila a čekal jsem, jestli svůj talent potvrdí. 

O čem je Šelma? Tým olomouckých detektivů vyšetřuje vraždu novináře Jahna a jeho partnerky. Od první chvíle je všem jasné, že vražda má politický motiv, protože novinář Jahn psal o propojení ministra vnitra s podsvětím a pár dní před vraždou měl s ministrem ostrý výstup na tiskovce. Jenže, okolnosti vraždy naznačují, že to nebude tak jednoduché. Vražda jeho partnerky totiž proběhla stejným způsobem, jakým vraždil nikdy nedopadený sériový vrah Porodník. Tým pod vedením vyšetřovatelky Laury Ary to nemá vůbec jednoduché. O to méně, když v cestě za pravdou stojí nejen mafiánské podsvětí, ale také tajné služby. 

Z převyprávěné anotace jste již pochopili, že se nejedná o čistou detektivku. Šelma Františka Šmehlíka je vlastně politicko-špionážní thriller s výraznými prvky procedurální detektivky. Odehrává se na trase Olomouc – Šumperk – Praha, ale podíváme se také do chorvatského Zagrebu. Oproti předchozí knize se autor méně zaměřuje na prostředí děje a víc se zaměřuje na děj. Pokud jste byli v „Jelenech“ okouzleni popisem brdské přírody, tak v Šelmě to nečekejte. Co je ale ještě zajímavější než děj knihy, je psychologie hlavních postav. 

A tím myslím především Lauru Aru. Je velmi těžké si ji neoblíbit a zároveň je jasné, že toho o ní stále hodně nevíme. Přestože je hlavní vyšetřovatelka, celou dobu máte pocit, jako by s tím všichni členové týmu nebyli úplně v pohodě. V knize to vytváří příjemné napětí, které pomáhá čtivosti. V Lauře Aře můžeme najít jiné, známé postavy detektivního žánru. Jako třeba Sagu Norén ze seriálu Most. 

Zmínil jsem, že kniha je jakési puzzle několika žánrů. Je to politický thriller, detektivka a vlastně i trošku špionážní román. Jak to funguje dohromady? Dobře. Pojivo je funkční a kniha se nerozpadá. Autor se nebojí retrospektiv, které knize přidaly zajímavé tajemno (a mně osobně pomohly odhalit, kdo je vrah – do určité míry, ale to bez spoileru nemohu rozvést). 

Co se rozuzlení týče, tady mám jediný problém s příběhem. Některé argumenty předložené v zápletce (motivace pro vraždu) mne úplně nepřesvědčily o tom, že by se to takto mohlo stát. Jenže, zápletka knihy je mnohem, mnohem složitější, a proto mi to neubralo na pocitu, který jsem měl už někdy od konce první pětiny knihy. 

A ten pocit je tento: Šelma je mimořádně povedená detektivka, která potěší každého fanouška žánru. Ať už cílená, nebo mimoděčná inspirace severskými thrillery tu sice je, ale není to vůbec na škodu. František Šmehlík roste každou svou další knihou a bude zajímavé pozorovat, co vymyslí v té další (protože Šelma je první část avizované série). Zaslouží si víc pozornosti, než se mu dostává. Protože, i když tu máme skvělé a mnohem zkušenější autory, František Šmehlík se jim zdatně vyrovnává. A z této knihy jednou bude, doufám, skvělý film. 

Hodnocení: 9/10

Vydalo Argo