Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpna 25, 2019

Stephan Orth: Couchrsurfing v Íránu

Obrázek
Vloni na podzim vydalo brněnské nakladatelstvé Kazda knihu Stephana Ortha Couchsurfing v Rusku (pravidelní návštěvníci této skupiny o ní vědí, psal jsem tu o ní koncem října). Po necelém roce Kazda vydává další knihu této netradiční série – Couchsurfing v Íránu. Co je to couchsurfing? Místo toho, abyste bydleli po hotelích a penzionech bydlíte v domácnostech místních lidí. Existuje na to web, kd e se můžete zaregistrovat, nabídnout k noclehu svůj gauč a jezdíte po světě. Díky tomu poznáváte místní kulturu tak, jak byste ji v hotelích poznat nemohli. V Íránu je to zakázané, ale přesto se to děje a cesty Stephena Ortha jsou toho důkazem. Ukazuje, jak pod tvrdou kůrou náboženské diktatury tepe další svět. Svět se svým kouzlem, sny a tužbami běžných lidí. Kniha mi přijde ještě o hodně důležitější než ta o Rusku, protože ten íránský režim je přece jen o něco tvrdší, než je Putinovo Rusko. Další knihu, kterou Orth připravuje věnuje Číně a doufám, že po Rusku a Íránu vyjde i ona v českém p

Jeden z nás – Příběh o Norsku

Obrázek
Åsne Seierstad se v této knize pokusila přijít na to, co vedlo jednoho z nejznámějších světových masových vrahů k jeho činu. Není žádné tajemství, že mluvíme o Breivikovi, postavě maximálně odpudivé. Nejen, že postřílel 77 lidí, z toho většina z nich byli mladí na prázdninovém táboře. On navíc svůj čin obhajuje jako důležitou věc na cestě za národní čistotou. Autorka od začátku popisuje, jak se celkem obyčejný kluk radikalizoval a začal připravovat na pozdější čin. Ten zrekonstruovala do největších podrobností, a některé pasáže skutečně bolí číst. Bez přehánění. Budete plakat, na to vemte jed.  Dnes jsem se účastnil plamenné diskuze (do té doby, než si mě protistrana zablokovala, abych nemohl reagovat na nedostatek argumentů) na téma, jestli takové knihy mají vycházet a jestli se mají prodávat. Že prý to není etické, morální atd. I když i mně se při vyslovení nebo napsání jména toho vraždícího psychopata klepe hlas či svírá hrdlo, pořád si myslím, že opsat, jak se z člověka stane