Přeskočit na hlavní obsah

Vybrané a komentované zajímavosti ze Zprávy o českém knižním trhu

Před týdnem vydal SČKN novou Zprávu o českém knižním trhu a v tomto článku najdete souhrn nejzajímavějších údajů a trendů.


V roce 2018 (to je rok, který zpráva pokrývá) u nás vyšlo zhruba 15 500 titulů. Je to o 200 titulů více, než v předchozím roce. Zdá se to jako obludné číslo, ale je nutno dodat, že na pulty běžných knihkupectví se dostane jenom přibližně polovina z nich –  zbytek tvoří
tzv. šedá literatura, skripta, statistiky a metodické příručky, prováděcí pokyny k zákonům, různé účelové tiskoviny a jiná mimotržní literatura. Vychází to tedy na 149 nových knih, které se každý týden objeví v knihkupectví. Je čím dál tím více zřejmé, že knihkupci nemohou stíhat udržovat si přehled. Stejně pochmurně ta čísla vypadají, i když budeme brát v potaz pouze beletrii. V roce 2018 vyšlo 5706 beletristických titulů, což vychází na 22 knih denně (beru jen pracovní dny metodikou 5706 / 52 / 5). Dovedete si představit, že jste knihkupec, kterému každý den přijde 22 nových knih a vy stíháte sledovat, co vychází?

Z cizích jazyků bylo v roce 2018 přeloženo 40% všech titulů, což je o 4% více než v předchozím roce. SČKN to v úvodu označuje za nepříznivou zprávu, což je interpretace spíše emocemi než racionální úvahou. Nejvíce se samozřejmě překládalo z angličtiny (56,2%), němčiny (14,6%) a slovenštiny (5,2%). Zpráva také uvádí, že se mírně zvýšil podíl francouzských, polských a ruských titulů na překladové literatuře. Zvláště u té polštiny to je příjemná zpráva, pokud mohu soudit. 

Dětské knihy představují 14 % titulů vydaných v roce 2018, což oproti 12,1 % v roce 2017 značí lehký nárůst. K navýšení celkového počtu vydaných titulů dochází i u beletrie. U beletrie se jedná o nárůst 721 knih (14,46%), u dětské literatury pak 486 knih ( 26,36 %). 

Důležité číslo je celkový objem českého knižního trhu. Jedná se o odhad tržeb v koncových cenách (včetně DPH). Pro rok 2018 se jedná o 8,3 miliardy Kč, což je tříprocentní nárůst oproti roku 2017. Český knižní trh tedy stále roste stejně jako celková česká ekonomika. 

Nakladatelé podle počtu titulů: 
Největším nakladatelským domem je Albatros Media, kde v roce 2018 vyšlo 1505 titulů. Pokračuje dále akvizice malých značek, v těchto číslech není ještě zahrnuto Domino, které bylo akvírováno až na jaře letošního roku. Druhá v pořadí je Euromedia Group (775) a třetí Moravská Bastei – MOBA (373). Dohromady v roce 2018 bylo 20 nakladatelů, kteří vydali více než 100 knih. Z těch významných nakladatelství jediná Grada vydala méně knih než o rok dříve (296, v roce 2017 323).

Celkově existuje v ČR 7225 registrovaných nakladatelů. Také toto číslo je třeba upřesnit: Aktivních nakladatelů – tedy těch, kteří v roce 2018 vydali alespoň jednu knihu bylo 2058. To je méně, než v roce 2017 (2151), přestože těch registrovaných vzrostlo. 

Jak se to má se státní podporou knižního trhu? V roce 2018 vzrostla státní podpora o zhruba 10 milionů na 54 455 000. Nejvíce peněz šlo na podporu vydávání literárních periodik – 14 910 000. Nechce se mi úplně hodnotit, jestli by se těch 15 milionů ročně nedalo použít efektivněji. Literární periodika mají svou úlohu v kulturním dění, i když si o jejich skutečném významu pro běžné čtenáře myslím svoje. Ale knižní trh přece nejsou jen běžní čtenáři, ne? Druhá nejvyšší částka šla na podporu překladu českých autorů do zahraničí (12 103 000) a třetí v pořadí byla podpora vydávání neperiodických publikací (11 255 000). 

Důležitá jsou i čísla o knižních velkoobchodech. Knižní distribuční sítě jsou nutná součást knižního trhu. Bez nich by nakladatelé měli těžkou cestu do knihkupecké sítě. Nejvíce se dařilo společnosti Euromedia Group, která je je obratově největší firmou podnikající v rámci knižního trhu v České republice (poslední zveřejněný obrat činí 1,391 miliardy Kč za rok 2017). Je především největším knižním velkoobchodem, majícím v distribuci produkci množství tuzemských nakladatelství, a prostřednictvím skupiny Knižní Holding, a. s., je propojena s knihkupeckým řetězcem provozovaným pod značkou Luxor.  Propojení největšího distributora s druhou největší knižní sítí (o tom za moment) a druhým největším nakladatelským domem je chmurná předzvěst vznikajícího monopolu. Mezi významné distributory dále patří Albatros Media, Kosmas, Pemic Books, Pavel Dobrovský - BETA, Grada a Seqoy. 

Maloobchod:
V České republice existuje přibližně 540 „kamenných“ knihkupectví se všeobecnou nabídkou, z toho 187 v rámci největších knihkupeckých řetězců. Za posledních 5 let bylo uzavřeno 130 nezávislých knihkupectví a 35 knihkupectví bylo převzato knihkupeckými sítěmi. Současně roste podíl internetových knihkupectví na celkovém obratu knižního trhu. 35% kamenných knihkupectví tak patří pod některou z knižních sítí. 

Největší z nich je Kanzelsberger, který má 65 prodejen. Na druhém místě jsou Levné knihy, což ale nejsou klasická knihkupectví – mají 60 poboček. Neoluxor jich má 34, z nichž 13 jen v Praze. Je otázka, jestli čísla Neoluxoru a Levných knih nesečíst, protože se spekuluje o jejich majetkovém propojení. Další významná síť je Knihy Dobrovský (34 prodejen), Kosmas (34 knihkupectví) a další. Jsou to údaje za rok 2018, počet otevřených knihkupectví se neustále mění.  

Co se týče knižních e-shop, trojka těch nejúspěšnějších je následující: Knihydobrovsky.cz
1 100 000 návštěv), Megaknihy.cz (1 050 000) a Kosmas.cz (770 000). Jedná se o údaje za květen 2019 na základě informací ze Similarweb.com

Roste i trh s e-knihami, kde je nárůst oproti roku 2017 12% a s audoknihami (nárůst 16,2%).

Dobrá zpráva o trhu s e-knihami se skrývá až v samotném závěru Zprávy: Počínaje 1. květnem 2020 budou e-knihy nově zařazeny do snížené sazby DPH, bude na ně tedy uplatňováno 10% (oproti 21% dnes). 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…