Přeskočit na hlavní obsah

Jana Ciglerová: Americký deník

Před pár dny jsem vás tu lákal na knihu Věda podle abecedy Petra Koubského. Nevím jestli jsem to tehdy zmínil, ale je to součást nové edice Deníku N - Edice N.
Další kniha z této edice se jmenuje Americký deník. Jana Ciglerová pár let žila ve Spojených státech a v této knize najdete její postřehy z této země.
Jana Ciglerová zemi popisuje ze svého úhlu pohledu a vysvětluje, v čem je tamní život tolik odlišný od toho našeho, českého a evropského.

Není to ale automatická oslava amerického způsobu života, Jana Ciglerova popisuje i to, co z našeho úhlu pohledu působí trošku podivně. Ale její články jsou vždy plné lidskosti, empatie a novinářské zvědavosti. Hodně ve mě rezonuje její text o tom, jak funguje americké zdravotnictví. Stalo se totiž, že její dítě mělo drobnou domácí nehodu, která vyžadovala ošetření v nemocnici. Tam se mu věnují s náležitou péčí, ale současně nenápadně prověřují, jak se mu to stalo a jestli se nejedná o případ domácího násilí na dětech.
Americký deník pochopitelně není objektivní zrcadlo toho, jak vypadá život v USA. Jana Ciglerová popisuje svou zkušenost, a tu bude mít jiný obyvatel Floridy, Chicaga, Arkansasu nebo Aljašky. I tak jsou ale její postřehy zajímavé, poučné a velmi, velmi čtivé.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Polemika: Proč Martin Vopěnka útočí na Literu?

V diskuzi o udílení cen Magnesia Litera ve facebookové skupině Literární s(n)obi jsme zabrousili na velmi tenký led. A tím je útok Martina Vopěnky, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatele a majitele nakladatelství Práh na Literu. Než se pustím do rozboru toho, co MV řekl, ocituji zde otázku, na kterou odpovídal i celou jeho odpověď. Otázka padla v rozhovoru pro časopis Knihkupec , což je vedlejší projekt marketingového ředitele Euromedie: Jste jeden z mála českých autorů, kteří získali respekt i v zahraničí. Román Můj bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi měsíce v britských The Times. Také v Polsku vám vycházejí skvělé recenze – lepší než v Čechách. Čím to je? Poněkud neskromně se cítím být světovým spisovatelem, což mi zdejší literární scéna nemůže odpustit. Nevolím malá česká témata, zajímají mne ta velká, obecně lidská, civilizační, filozofická. Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie Litery říkat něco v tom smyslu, že oni vlastně hledají spíš něco, co by jin