čtvrtek 17. října 2019

Velký knižní čtvrtek – podzim 2019



Letošní podzimní Velký knižní čtvrtek je zatím rekordní – minimálně co do počtu obsažených knih. Pro účely této skupiny jsem připravil menší přehled.

Tři želízka v ohni má nakladatelství Argo. Pád Gondolinu (v překladu Stanislavy Menšíkové) je další práce z pozůstalosti J. R. R. Tolkiena. Podobně jako předešlé knihy popisuje historii Středozemě. Pro fanoušky Pána prstenů jistojistě vzrušující záležitost. Vzrušení jistě pociťují i čeští fanoušci Juraje Červenáka, protože v letošním VKČ najdete další případ kapitána Steina – Les přízraků. Tato již šestá kniha ze série historických detektivek opět rozvlní nejedno čtenářovo srdce. Do češtiny přeložil Robert Pilch. Třetí a poslední kniha z Arga je Loutkář z Krakova R. M. Romerové. Nakladatel na obálce slibuje velký debut jako dělaný pro fanoušky Zlodějky knih případně Chlapec v pruhovaném pyžamu. Spojení dětského motivu panenky a kruté reality druhé světové války může být nečekaným překvapením. Přeložily Dominika a Klára Křesťanovy.

Další nakladatel, kdo do VKČ poslal tři své tituly je Paseka, tradiční obyvatel podzimního Velkého knižního čtvrtku. A na co se můžete těšit? Radost velkému počtu čtenářů způsobí Tomáš Šebek a jeho kniha Nebe nad Jemenem. Je to již čtvrtá kniha známého lékaře, který jezdí „na mise“ do válečných konfliktů. Nepopisuje jen své chirurgické zákroky, ale kniha je jakýmsi neobvyklým cestopisem. Velký hit tohoto podzimu, hádám. Další kniha, která (jak doufám) opanuje žebříčky prodejnosti bude Prašina – Černý merkurit Vojtěcha Matochy. Jedná se o pokračování knihy, která vloni způsobila poprask a příjemně překvapila dětské čtenáře. Dobrodružný příběh z pražské čtvrti, kde nefunguje elektřina doplněný o skvělé původní ilustrace Karla Osohy. Že by nový nástupce Foglara? Poslední příspěvek z Paseky (ve spolupráci s nakladatelstvím Pasparta) je od Martina Selnera. Autismus & Chardonnay 2 – Pozdní sběr pokračuje v líčení autistického světa nenásilnou formou. Martin Selner začínal na blogu (ostatně, tato kniha z jeho blogu vychází) a naučil se díky tomu psát střídmě a poutavě. Navíc o takto důležitém tématu. Není co řešit.


Trojlístek do VKČ poslala také Mladá fronta. Představení jejich nabídky začínám knihou Nezlomná, kterou napsal Richard Askwith a do češtiny přeložila Anna Kudrnová. Její téma je skutečně pozoruhodné a rád bych, aby tato kniha byla jedním z favoritů letošního VKČ. Popisuje totiž příběh hraběnky Laty Brandisové, která se postavila ve Velké Pardubické, nejnebezpečnějším dostihu na světě (práci jsem si ulehčil textem z obálky, ale nic lepšího jsem nevymyslel). Věnuje se celému jejímu životu, pochopitelně s důrazem na její slavné pardubické vítězství. Tato kniha by vám rozhodně uniknout neměla. Zajímavá je také Debutantka z rodu Kennedyových. Knihu Kerri Maherové přeložil Martin Kapalka a v románu, který je inspirovaný životem Kathleen Kennedyové se odehrává život mladší sestry budoucího slavného amerického prezidenta. Pokud máte rádi aristokracii, neuděláte chybu. Trojlístek z Mladé fronty uzavírá Chlapec a jeho pes na konci světa. Napsal ji C. A. Flercher a přeložila Lucie Johnová. Upřímně: na první pohled mi není úplně jasné, proč byla do VKČ tato kniha vybrána. Dystopický příběh z doby, kdy lidé (až na pár výjimek) ztratili schopnost mít děti (nepřipomíná vám to něco?) může jenom překvapit, ale já se do ní asi hned tak pouštět nebudu.


Dvě knihy do VKČ poslalo nakladatelství Prostor. A hned začnu titulem, který já osobně považuji za královský – za to nejlepší, co letošní podzimní VKČ nabídl. Jako v nebi, jenže jinak je druhá kniha Aleše Palána o lidech na samotách. O lidech, kteří ke svému životu nepotřebují ruch velkých měst, ale naopak si užívají samoty někde daleko od lidí. Samozřejmě si všichni vzpomeneme na obrovský bestseller jarního Velkého knižního čtvrtku 2018 Raději zešílet v divočině; tato kniha je tak vlastně pokračování. Aleš Palán opustil Šumavu a tentokrát přináší příběhy samotářů nejen z Čech, ale také z Moravy. Je jich opět osm a svými skvělými fotografiemi je tentokrát doplnila Johana Pošová. Toto je kniha, která má obrovské pozitivní charisma. Je to kniha, která vás bude hřát v náruči a nebudete se jí chtít zbavit. Zaplaťpánbůh za takové knihy. Druhý titul, který Prostor do VKČ poslal je dobře známá Elena Ferrante. Opět budu upřímný: Mám tušení, že její knihy se do tohoto exkluzivního klubu dostávají hlavně díky fantastickému úspěchu tetralogie Geniální přítelkyně. Temná dcera, kterou opět přeložila Alice Flemrová se opět odehrává ve stejných kulisách. Hlavní hrdinka utekla z Neapole, komplikovaný vztah s matkou a pohledy do nitra ženského uvažování. Knihu nechci ani náznakem „shodit“, ale mám pocit, že toto téma už se vrací poněkolikáté.


Druhé město poslalo do VKČ opravdovou pecku – mohutný román Michala Ajvaze Města. Nejde jen o více než 700 stran knihy – Ajvazovy knihy byly mohutné především svým nábojem. Pohybují se na pomezí mezi fikcí a realitou a trpělivého čtenáře odmění krásným jazykem a imaginací. Pokud mezi trpělivé a náročné čtenáře patříte, Ajvazova Města jsou váš jasný favorit! Podobně objemná kniha, jako Ajvazova Města je román První padlí německého spisovatele Volkera Kutschera (vydala Moba, přeložil Tomáš Butala. Je to již pátý román v řadě s komisařem Gereonem Rathem, který opět prolíná historické události a bohatou dějovou linkou. Tentokrát se ocitneme v polovině 30. let v Německu. Hořící Říšský sněm otevírá prostor pro další poutavý příběh. Skvělý tip!


Silnou čtenářskou skupinou, na kterou cílí Velký knižní čtvrtek jsou pochopitelně děti. A tentokrát se mají opravdu na co těšit. Pavel Čech si připravil fantastickou knihu O Červenáčkovi. Ano, jedná se přesně o toho Červenáčka, který vás napadl. Pavla Čecha představovat nejspíš nemusím, jeho působivé dětské knihy už v dětských duší zapustily nejeden kořínek. Tentokrát se pustil do velkého úkolu – složit hold velkému Jaroslavu Foglarovi. Nechci vám zkazit zážitek ze čtení a nebudu tedy konkrétní, ale Pavel Čech se v příběhu Červenáčka dotkl bodu, kam se Jaroslav Foglar nikdy ani nevydal. Krásná kniha pro děti každého věku. Vydalo ji nakladatelství Petrkov. Dobrodružný příběh pro dětské oči slibuje také kniha Tomova půlnoční zahrada anglické spisovatelky Phillipy Pearceové (v překladu Zuzany Koudelkové). Patří mezi světovou klasiku, vznikla už v roce 1958 a od té doby byla šestkrát zfilmována. Příběh plný kouzel a dobrodružství českým dětem (ale nejen jim) přineslo nakladatelství Malvern. Sám jsem na ni hodně zvědavý.


Kniha, ze které mám obrovskou radost je Mimoprostor a základy moderní fyziky od Martina Sodomky. Možná jste se už s některou knihou Martina Sodomky setkali, tak víte co čekat. Má dvě části, volně se prolínající. Na bílých stránkách se odvíjí příběh mladých hrdinů, kteří pro zábavu zkoumají teoretické možnosti cestování vesmírem. Něco se ale pokazí – a čeká je nedobrovolné dobrodružství. Na černých stránkách knihy pak autor vysvětluje klíčové objevy na poli fyziky za posledních sto let. Poutavé a nenásilné pozvání do světa fyziky je přesně to, co chcete pro své potomky. A ještě tu máme něco pro fanoušky mýtů. Nakladatelství Slovart do VKČ přispělo knihou Kirké, která vás v knihkupectví oslní blyštivou obálkou. Autorka je Madeline Miller, přeložila Eva Maršíková. Přestože já osobně cílová skupina této knihy nejsem, příběh inspirovaný řeckými bájemi vypadá velmi příjemně.


Blížíme se ke konci. Jistě jste nedávno v kinech zaznamenali filmové zpracování Kosinského knihy Nabarvené ptáče. Není náhoda, že pár týdnů po premiéře vychází kniha, která v době svého vzniku způsobila menší poprask. Jmenuje se Černé ptáče a napsala ji polská reportérka Joanna Siedlecka (a přeložila Marcela Bramborová). Siedlecka v této literární reportáži, která vznikla už v roce 1993 způsobila přehodnocení slavného Kosinského románu. Obsahuje svědectví celé řady očitých svědků, kteří tak trochu změnily představu, kterou se snažil Kosinski v Nabarveném ptáčeti vytvořit. Měl právo Kosinski vydávat fiktivní příběh za vlastní? I to je otázka, kterou Siedlecká klade a snaží se na ní najít odpověď.


Jelikož se nezadržitelně blíží 30. výročí nedivím se, že v nabídce podzimního VKČ v roce 2019 nechybí kniha, která by toto téma nějak zachycovala. A rovnou ve velké parádě. Aleš Palán sestavil knihu Ten den – 17. listopad 1989. Najdete v ní více než dvě stě přímých svědectví lidí, kteří na Národce ten den byli. Ať už jako demonstranti, nebo náhodní kolemjdoucí, policisté, záchranáři… Jak ten den prožili? Co od něj očekávali? Po dočtení knihy budete mít pocit, jako byste tam tehdy byli také. Bohužel musím knize vytknout nedbalou grafickou úpravu, který výrazným způsobem kazí její čtení a výsledný dojem. Důležitou složkou je totiž bohatá fotografická dokumentace a u těch fotek jsou často obsáhlé popisky. Ty popisky jsou ale nejen že vytišteny zbytečně a nepochopitelně malým písmem, ale navíc jsou ještě podloženy šedou barvou, takže se to prostě nedá číst. Tohle se nepovedlo a skoro bych očekával, že vyjde opravené vydání. Ta kniha si zaslouží lepší péči, milé nakladatelství Kalich.


No a konečně jsem se dostal k poslednímu titulu, a zároveň obrovskému WTF letošního Velkého knižního čtvrtku. Nechci ani domýšlet, jaká úvaha vedla k zařazení knihy S Androidkou v posteli Vladimíra PIkory a Markéty Šichtařové do této nabídky. Opět tu „nekorektně pojmenovávají“, opět něco demaskují a opět vás nabádají, abyste nikomu nevěřili. Nebaví mě to. Nebavilo mě to nikdy, ale své čtenáře to asi má. Od Velkého knižního čtvrtku očekávám, že bude na pulty přinášet „výběr z bobulí“, a ne tyto zkažené, smrdící hrozny. Víc k této knize nemám co dodat a budu naivně věřit, že skončí v propadlišti literárních dějin.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Jana Ciglerová: Americký deník

Před pár dny jsem vás tu lákal na knihu Věda podle abecedy Petra Koubského. Nevím jestli jsem to tehdy zmínil, ale je to součást nové edice...