Malé vyznání lásky k Ivanovi Blatnému, nakladatelství Host a nakladatelství Druhé Město

Byl jsem na střední škole, když jsem objevil text Karla Kyncla o Ivanu Blatném. Byla to reportáž o básníkovi, který nikým nepoznán dožívá v anglickém sanatoriu. Byl to příběh anglické zdravotní sestry, která v něm poznala slavného básníka a díky ní se svět dozvěděl o tom, že tento velký člověk žije – ba co víc, že dokonce píše. Ten text snad ještě někde najdu a přepíšu ho, je to fascinující čtení. Jeho příběh mě nadchnul natolik, že jsem o něm tehdy udělal referát na hodinu literatury a před znuděnu třídou citoval z té reportáže. V očích učitelky češtiny jsem patrně stoupl; v očích zbytku třídy jsem byl ještě větší magor.

Když jsem začal studovat v Praze, navštívil jsem městskou knihovnu, abych se mohl s poezií Ivana Blatného seznámit – v Žatci od něj nic neměli, v naší venkovské knihovně tuplem ne. Našel jsem vydání jeho emigrantských veršů (myslím, že to byla Pomocná škola Bixley). Ivan Blatný už byl v době psaní nemocný. Nic to neubíralo na síle jeho poezie, ale člověk se musel obrnit před zdánlivým nonsensem. Přesto se mi povedlo si jeho poezii zamilovat.



Jak život šel, odsunul jsem tuto nově nabytou zkušenost do pozadí a na Ivana Blatného pozapomněl. Až do doby, než Martin Reiner začal mluvit o tom, že píše román o jeho životě – a kniha později skutečně vyšla. V tu chvíli bylo všude plno Blatného a mně se chtělo křičet: „Já ho objevil předtím, než to bylo cool!“


Ivan Blatný se narodil 21. 12. 1919, takže letos to bude přesně sto let. Při této příležitosti se dvě skvělá brněnská nakladatelství (Host a Druhé město) spojila, aby splnily dluh polistopadové společnosti vůči Ivanu Blatném. „I po letech svobody je faktem, že nejslavnější Melancholické procházky vyšly po roce 1941 samostatně jen dvakrát: v roce 1968 a 1990, zbývající tři sbírky už podruhé v samostatné reedici nevyšly nikdy. Navzdory setrvalému zájmu o Blatného dílo se tyto starší tituly čas od času objeví jen jako předražený antikvární artikl.“


Předanglická tvorba Ivana Blatného představuje čtyři sbírky: Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Tento večer a Hledání přítomného času. Jejich souborné vydání představuje skutečnou kulturní událost tohoto roku. I kdybych neměl jiný důvod, už díky tomu budu nakladatelství Host a nakladatelství Druhé město vynášet do nebes. S úpravou si dal záležet zkušený Martin Pecina, takže knihy jsou navíc malé umělecké dílo.


Jediné, co mě na tomto vydání mrzí je absence krabičky, která by čtyřem sešitům v měkké vazbě dávala ucelený tvar. Ale dobře chápu ekonomické limity u takového počinu a nijak to nesnižuje mé nadšení a lásku, kterou cítím od první chvíle, co jsem knihy dostal do ruky.

Knihy jsou k dostání třeba zde: https://www.hostbrno.cz/ctyri-knihy/