Jeden z nás – Příběh o Norsku
Åsne Seierstad se v této knize pokusila přijít na to, co vedlo jednoho z nejznámějších světových masových vrahů k jeho činu. Není žádné tajemství, že mluvíme o Breivikovi, postavě maximálně odpudivé. Nejen, že postřílel 77 lidí, z toho většina z nich byli mladí na prázdninovém táboře. On navíc svůj čin obhajuje jako důležitou věc na cestě za národní čistotou.
Autorka od začátku popisuje, jak se celkem obyčejný kluk radikalizoval a začal připravovat na pozdější čin. Ten zrekonstruovala do největších podrobností, a některé pasáže skutečně bolí číst. Bez přehánění. Budete plakat, na to vemte jed.
Dnes jsem se účastnil plamenné diskuze (do té doby, než si mě protistrana zablokovala, abych nemohl reagovat na nedostatek argumentů) na téma, jestli takové knihy mají vycházet a jestli se mají prodávat. Že prý to není etické, morální atd. I když i mně se při vyslovení nebo napsání jména toho vraždícího psychopata klepe hlas či svírá hrdlo, pořád si myslím, že opsat, jak se z člověka stane něco takového je nejen, že možné, ale také záslužné. Zavírat před tím oči k ničemu dobrému nevede.
Tuto knihu nechci nikomu doporučovat, protože některé její části jsou skutečně jenom pro silné povahy. Pokud ale máte srdce aspoň trochu okoralé a nebojíte se toho, zkuste. Autorka Breivika nijak nehodnotí a neříká, co je špatně a co ne ale popisuje a dává do souvislosti. O to je to pochopitelně lepší kniha.
Sluší se dodat, že do češtinu knihu z norštiny přeložila Evelina Dohnalkova, redakci dělala Jitka Jindriskova a vydalo ji samozřejmě nakladatelství Absynt.
Autorka od začátku popisuje, jak se celkem obyčejný kluk radikalizoval a začal připravovat na pozdější čin. Ten zrekonstruovala do největších podrobností, a některé pasáže skutečně bolí číst. Bez přehánění. Budete plakat, na to vemte jed.
Dnes jsem se účastnil plamenné diskuze (do té doby, než si mě protistrana zablokovala, abych nemohl reagovat na nedostatek argumentů) na téma, jestli takové knihy mají vycházet a jestli se mají prodávat. Že prý to není etické, morální atd. I když i mně se při vyslovení nebo napsání jména toho vraždícího psychopata klepe hlas či svírá hrdlo, pořád si myslím, že opsat, jak se z člověka stane něco takového je nejen, že možné, ale také záslužné. Zavírat před tím oči k ničemu dobrému nevede.
Tuto knihu nechci nikomu doporučovat, protože některé její části jsou skutečně jenom pro silné povahy. Pokud ale máte srdce aspoň trochu okoralé a nebojíte se toho, zkuste. Autorka Breivika nijak nehodnotí a neříká, co je špatně a co ne ale popisuje a dává do souvislosti. O to je to pochopitelně lepší kniha.
Sluší se dodat, že do češtinu knihu z norštiny přeložila Evelina Dohnalkova, redakci dělala Jitka Jindriskova a vydalo ji samozřejmě nakladatelství Absynt.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.