pondělí 30. září 2019

David Lagercrantz: Dívka, která musí zemřít

Je to těžko uvěřitelných 11 let, co se v Česku objevila kniha neznámého Stiega Larssona Muži, kteří nenávidí ženy. Způsobila poprask. Byla to právě tato kniha, která znovuoživila zájem českých čtenářů a čtenářek o skandinávskou literaturu.

Respektive, nebyl to přímo zájem, ale uragán. Lidi lačnili po dalších a dalších knihách a především po dalších příbězích hackerky Lisbeth Salanderové a Mikaela Blomkvista. Už v době českého vydání prvního dílu bylo známé, že vyjdou jen dvě pokračování, protože autor již nežije.



A poté, co kniha způsobila skutečně globální nadšení (včetně hollywoodského filmu) objevila se zpráva, že vznikne pokračování. A že ho napíše David Lagercrantz. Stalo se to v roce 2015, deset let po vydání švédského originálu. A čtenáři Milénia se rozdělili na dva tábory. Jeden tábor se nemohl dočkat dalších příběhů, ten druhý zase tvrdil, že Milénium bez Stiega Larssona nebude ono.

V roce 2019 máme dočten poslední díl této prodloužené série, knihu Dívka, která musí zemřít. Příběh se (těžko říct, jestli definitivně?) uzavřel.

Porovnávat Stiega Larssona a Davida Lagercrantze není spravedlivé, ale vyhnout se tomu nemůžeme. Oba byli z jiného těsta, byť oba dva byli novináři. Psali jinak a žili jinak. Podle mě je logické, že se to odrazilo na výsledku. Knihy Stiega Larssona otevíraly společenskou debatu, nebo se ji minimálně pokoušely reflektovat. Knihy Davida Lagercrantze v sérii Milénium jsou čistokrevné thrillery, nebo v případě posledního dílu špionážní thrillery.

Dívka, která musí zemřít je každopádně dobrá kniha. Dobře napsaný, poctivý thriller. Kniha, za kterou se její autor rozhodně nemusí stydět. Těm, komu chyběli Mikael s Lisbeth budou spokojeni, přestože… Přestože jejich vztah vykreslený v knize je jiný, než jaký znáte z Larssonovy trilogie. Ale jedno je důležité: Uzavírá nedořešené příběhy, nedořešené vztahy. Ty tři knihy, které Lagercrantz napsal, jsou nutné, ať už se nám to líbí nebo ne. Protože bez nich by celé Milénium nikdy nebylo úplné.

Co o této knize napsat: Má silný příběh, vlastně nejsilnější ze všech třech navazujících dílů. Podíváte se na Mont Everest, do Moskvy – ale také do Prahy. Dočtete se hodně o DNA a o špionážních aférách. V příběhu jsou de facto dvě dějové linky, které jsou spojené jen velmi jemně a vlastně to na mě působilo dost účelově (ale chápu, že nějak spojit to bylo nutné).

Co je nejdůležitější: Kniha odsýpá, čte se to velmi příjemně a máte nutkání u čtení zůstat. Známka kvalitního thrilleru. Tím kniha rozhodně je, a proto doufám, že tři pokračování Larssonovy série budou jednou vnímané spíše pozitivně, než negativně. Lagercrantz dělal, co mohl, aby sérii důstojně ukončil a abychom se mohli s postavami rozloučit. Za to mu patří uznání a poděkování.

Přeložila Karolína Kloučková.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Jana Ciglerová: Americký deník

Před pár dny jsem vás tu lákal na knihu Věda podle abecedy Petra Koubského. Nevím jestli jsem to tehdy zmínil, ale je to součást nové edice...