Přeskočit na hlavní obsah

Stephan Orth: Couchrsurfing v Íránu

Vloni na podzim vydalo brněnské nakladatelstvé Kazda knihu Stephana Ortha Couchsurfing v Rusku (pravidelní návštěvníci této skupiny o ní vědí, psal jsem tu o ní koncem října). Po necelém roce Kazda vydává další knihu této netradiční série – Couchsurfing v Íránu.


Co je to couchsurfing? Místo toho, abyste bydleli po hotelích a penzionech bydlíte v domácnostech místních lidí. Existuje na to web, kde se můžete zaregistrovat, nabídnout k noclehu svůj gauč a jezdíte po světě. Díky tomu poznáváte místní kulturu tak, jak byste ji v hotelích poznat nemohli.

V Íránu je to zakázané, ale přesto se to děje a cesty Stephena Ortha jsou toho důkazem. Ukazuje, jak pod tvrdou kůrou náboženské diktatury tepe další svět. Svět se svým kouzlem, sny a tužbami běžných lidí. Kniha mi přijde ještě o hodně důležitější než ta o Rusku, protože ten íránský režim je přece jen o něco tvrdší, než je Putinovo Rusko.

Další knihu, kterou Orth připravuje věnuje Číně a doufám, že po Rusku a Íránu vyjde i ona v českém překladu.

Couchsurfing v Íránu přeložil David Krásenský a knihu si můžete koupit na jejich e-shopu: https://www.knihykazda.cz/stephan-orth-couchsurfing-v-iranu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Polemika: Proč Martin Vopěnka útočí na Literu?

V diskuzi o udílení cen Magnesia Litera ve facebookové skupině Literární s(n)obi jsme zabrousili na velmi tenký led. A tím je útok Martina Vopěnky, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatele a majitele nakladatelství Práh na Literu. Než se pustím do rozboru toho, co MV řekl, ocituji zde otázku, na kterou odpovídal i celou jeho odpověď. Otázka padla v rozhovoru pro časopis Knihkupec , což je vedlejší projekt marketingového ředitele Euromedie: Jste jeden z mála českých autorů, kteří získali respekt i v zahraničí. Román Můj bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi měsíce v britských The Times. Také v Polsku vám vycházejí skvělé recenze – lepší než v Čechách. Čím to je? Poněkud neskromně se cítím být světovým spisovatelem, což mi zdejší literární scéna nemůže odpustit. Nevolím malá česká témata, zajímají mne ta velká, obecně lidská, civilizační, filozofická. Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie Litery říkat něco v tom smyslu, že oni vlastně hledají spíš něco, co by jin