Přeskočit na hlavní obsah

Amulet 1 a Amulet 2: Svátek hravosti a napětí (recenze)

Po Hildě a Záleskautkách přišla Paseka s další komiksovou klasikou, která sice útočí na dětské duše, ale zasaženi budeme i my, starší. Přestože jsou hlavní postavy v dětském věku, příběh je poměrně temný. Připomíná vám to třeba Harryho Pottera?



Není to náhoda. Kazu Kibuishi, autor (scénáře i kreseb) komiksu totiž před lety ilustroval americkou edici Harryho Pottera při 15. letém výročí od prvního dílu. Podobně jako u slavné série britské autorky J. K. Rowlingové i zde se ukazuje obrovská síla imaginace a hravosti.

Stejně tak moc a síla temnoty (naštěstí jen v příběhu). Příběh začíná rodinnou tragédiím, po které zůstávají Emily a Navin, hlavní hrdinové celého příběhu, samotni se svou maminkou. Přestěhují se do tajemného domu a mají za to, že tragédii je konec. Ale pak jejich maminku unesou chapadlová stvoření (něco mezi chobotnicí a olihní) a jim nezbyde nic jiného, než ji najít a osvobodit. Lehké to rozhodně mít nebudou.

Celý příběh prvních dvou knih je dokonalá ukázka toho, jak vynalézavá může být lidská paměť. Pamatujete na to, co všechno si dovedla Rowlingová vymyslet v Harry Potterovi? Vrba mlátička nebo pubertální mandragory ve skleníku? Tak tady je to podobné. Nejsem osmileté dítě, takže jsem se na příběh díval spíš pohledem člověka, který si místo napínavého děje vychutnává to okolo. Fantastické malby, postavy a postavičky, barvité dějové zvraty a prvky – prostě všechno to, co jako komiksový neznalec od takové knihy očekávám.

Když jsem si knihu domů přinesl, přítelkyně se mě zeptala, jestli mám teď v plánu číst dětské knihy a jestli se už tedy začínám vracet do mentálního předškolního věku. Na první pohled to skutečně vypadá, že čtenáře bude tato kniha lovit převážně mezi dětmi. Opak je ale pravdou. Čím to je? Kombinace správně napínavého a správně ulítlého příběhu a extrémně skvělých ilustrací. Tempo příběhu graduje přesně tehdy, kdy má a pokud nemáte rádi pokračování, buďte rádi, že vyšly hned dva díly. Protože jinak byste se po dočtení jedničky ukousali nedočkavostí.

Jediná škoda je, že trvalo deset let, než se tento skvost objevil v českém překladu. Můžeme ale být rádi, že se českého vydání ujalo nakladatelství Paseka a překladu Michal Prokop. Výsledek stál za to čekání

Autor plánuje devět částí, z toho osmý díl už v angličtině vyšel. Doufejme, že se do češtiny přeloží všechny.

Knihu si můžete koupit (případně si prolistovat ukázku) třeba zde.

Hodnocení: 90%

Amulet 1: Paní kamene
Amulet 2: Prokletí kamene
Vydala Paseka
Přeložil Michal Prokop

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chcete zničit knižní trh? Nakupujte v levných e-shopech

V době srovnávačů scen je nakupování knih krásné. Odpoledne při cestě ze školy či z práce se zastavíte v tom krásném knihkupectví na rohu, abyste se podívali, co tam mají nového. Necháte si od prodavače, nebo dokonce od knihkupce poradit, a pak jdete domů, a knihu si objednáte z nejlevnějšího e-shopu, který najdete.

Angela Marsons: Bez tužky a papíru mi to nepíše

Detektivek a thrillerů dnes vychází tolik, že to už jeden nestíhá. Málokdy se mi ale podaří objevit něco, co mě téměř doslova porazí na zem. Po dočtení první knihy Angely Marsons jsem tento pocit zažil. Její knihy, to je směs klasické detektivky a společenského thrilleru. Výborně napsané postavy jsou samozřejmost – a to jak postavy kladné, tak postavy záporné. Angela Marsons dovede psát tak poutavě, že vás donutí knihu odložit až s posledním slovem. Popisuje těžká témata; nevyhýbá se ani těm, které mohou působit citovou újmu. Na konci máte ale vždy pocit, že jste četli něco velkého.


Anna Cima: Probudím se na Šibuji (recenze)

Každý mladý český debut zaslouží náležitou pozornost, protože jsem měl dlouho pocit, že česká literatura uvízla na mrtvém bodě. Buď se autoři, o kterých vůbec stojí za to mluvit, věnovali minulosti, a nebo byly jejich knihy skvělé po formální stránce, ale tak nějak to nemělo příběh, myšlenku. Anna Cima napsala knihu, která má všechno, co má dobrá kniha mít. Téměř všechno.