Přeskočit na hlavní obsah

Sarah Perryová: Nestvůra z Essexu (recenze)

Viktoriánská doba jako kulisa příběhu o střetu starých a nových pořádků, přesně taková je definice knihy, o které chci napsat pár odstavců. Nestvůra z Essexu Sarah Perryové vám dá víc, než byste o ní možná očekávali.

Cora Seabornová se po smrti svého manžela rozhodne opustit Londýn a přesídlit do Essexu. Jako spořádaná manželka byla sešněrovaná viktoriánskou představou o tom, jak se má žena po boku svého manžela chovat, a jeho smrt je tak pro ní značným vysvobozením. V Essexu pozná místního faráře (a jeho rodinu), se kterým svádí nejednu bitvu o interpretaci současného a budoucího světa. Zatímco Will je konzervativec, ona chce jít ve stopách modernity. S Willem ji pojí silná náklonnost (díky které přijdou do řečí), stejně tak ale mezi nimi zeje propast životních postojů. V místě se navíc šíří zvěsti o essexské nestvůře, která má žít v místních vodách a která stojí za nejednou tamní katastrofou. Pastor proti těmto zvěstem urputně bojuje, zatímco jeho přítelkyně chce příšeru objevit a vědecky popsat. Jenže, co je vlastně ona bájná „nestvůra“? A není to jen parafráze pro něco mnohem závažnějšího?

Mohlo by se zdát, že příběh z doby před 120 lety nemůže být aktuální a tak jediná hodnota textu bude v napínavém příběhu o tajemném živočichovi. Ale jak už jsme si ukázali na jiných případech, problémy viktoriánské doby se nám zas a znovu vracejí. Copak se dnes lidé nebojí toho, co může přijít? Copak se nesetkáváme s odmítáním nastupujících změn, případných společenských turbulencí? Toto téma je blízké kterékoliv jiné době a vždy s sebou přináší řadu otázek a motivů.

Nestvůra z Essexu rozhodně nejde po povrchu. Jsou tu další linky a odbočky, které nejenže ilustrují dobu konce 19. století, ale ukazují hloubku společenských změn a jejich dopady. Komplikovanost vyprávění způsobuje, že kniha od vás bude vyžadovat maximální soustředění. Abyste se vyznali v postavách a jejich vztazích. Zapomeňte na to, že knihu budete číst jen na jedno oko. Sarah Perryová se vám odmění příjemně lyrickým stylem a v těch několika temnějších scénách atmosférou, na kterou jen tak nezapomenete. Tady je nutné zmínit, že pokud čekáte napětí, nakonec ho tu moc není. Ta temnota přijde jen tehdy, kdy se má příběh posunout někam dál, ale stejně tak důležité jsou ty vedlejší, netemné linky vyprávění.

Po nějaké době jsem si totiž uvědomil, že už mě ani tak nezajímá, kdo to vlastně je, tak nestvůra. Více mě začalo zajímat, co bude s Corou, Willem, Marthou, Lukem a mnohými dalšími postavami. Sarah Perryová jejich charaktery vykreslila mimořádně zajímavě a těžko se mi s nimi na konci příběhu loučilo. Současně si myslím, že až bude autorka více vypsaná (toto je její druhý román), bude vyprávění více odsýpat a její další knihy budu moct hodnotit ještě pozitivněji, než tuto.

Ta kniha ale opravdový poklad, se kterým si budete muset dát trošku práce, abyste ho objevili a pak si ho náležitě užili. Stojí to za námahu a za trpělivost.

Hodnocení: 80%
Vydalo: Argo
Přeložila: Michaela Konárková
Koupíte zde:  https://www.kosmas.cz/knihy/240138/nestvura-z-essexu/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chcete zničit knižní trh? Nakupujte v levných e-shopech

V době srovnávačů scen je nakupování knih krásné. Odpoledne při cestě ze školy či z práce se zastavíte v tom krásném knihkupectví na rohu, abyste se podívali, co tam mají nového. Necháte si od prodavače, nebo dokonce od knihkupce poradit, a pak jdete domů, a knihu si objednáte z nejlevnějšího e-shopu, který najdete.

Angela Marsons: Bez tužky a papíru mi to nepíše

Detektivek a thrillerů dnes vychází tolik, že to už jeden nestíhá. Málokdy se mi ale podaří objevit něco, co mě téměř doslova porazí na zem. Po dočtení první knihy Angely Marsons jsem tento pocit zažil. Její knihy, to je směs klasické detektivky a společenského thrilleru. Výborně napsané postavy jsou samozřejmost – a to jak postavy kladné, tak postavy záporné. Angela Marsons dovede psát tak poutavě, že vás donutí knihu odložit až s posledním slovem. Popisuje těžká témata; nevyhýbá se ani těm, které mohou působit citovou újmu. Na konci máte ale vždy pocit, že jste četli něco velkého.


Anna Cima: Probudím se na Šibuji (recenze)

Každý mladý český debut zaslouží náležitou pozornost, protože jsem měl dlouho pocit, že česká literatura uvízla na mrtvém bodě. Buď se autoři, o kterých vůbec stojí za to mluvit, věnovali minulosti, a nebo byly jejich knihy skvělé po formální stránce, ale tak nějak to nemělo příběh, myšlenku. Anna Cima napsala knihu, která má všechno, co má dobrá kniha mít. Téměř všechno.