Přeskočit na hlavní obsah

Humans of Prague: Příběhy (z) města

Humans of Prague je projekt založený na jednoduché, byť ne originální myšlence: Mladý muž chodí po Praze, fotí lidi a ptá se jich: Na co zrovna myslíte? Jejich odpovědi (včetně fotek) publikuje na svém webu, který si za těch několik let existence našel silnou obec fanoušků. Logicky tedy ze svých příběhů vytvořil knihu, která vyšla letos na podzim v nakladatelství Labyrint.


Není ale úplně snadné z toho, co funguje na webu udělat knihu, která bude fungovat. Je třeba to nějak uchopit, poskládat. Soudím, že Tomášovi Princovi se to povedlo. Sám autor k tomu říká: "V knize se odvíjejí dvě linky: Historická, kde lidé vypraveji příběhy zasazené do konkretní doby, od předválečného  období do současnoti, a životní, která sleduje člověka od dětství do stáří.“ Tento koncept sice pochopíte, až když si příběhy pročtete všechny, ale o to více vám pak kniha dává smysl a o to více lepší z ní máte pocit.

Tu knihu je možné číst v zásadě dvěma způsoby. Náhodně listovat a číst to, nač vám pohled přistane, a nebo ji číst poctivě od začátku do konce. Oba přístupy mají něco do sebe. Portrétní fotky jsou velmi působivé a slouží vlastně jako galerie lidí v Praze – tedy doslově humans of Prague. A pak čtete „stories of humans of Prague“ a máte před sebou obraz města, jak ho možná neznáte.

A od té doby budete chodit ulicemi a říkat si: Jaký příběh asi má ta dáma v prvorepublikovém kloboučku? Kniha Tomáše Prince vám často vyloudí úsměv na tváři, jindy zase smutek, ale tak to se silnými příběhy bývá. A ty, které najdete v této knize zajímavé a silné rozhodně jsou.

Celá kniha je navíc vydařená i po formální stránce, ale u nakladatelství Labyrint to už nikoho nepřekvapí. Opravdu – vidíte, že někdo přemýšlel nad tím, co dělá a že si dal záležet, aby výsledek ohromil a nadchl.

Koupit si ji můžete přímo zde od vydavatele.

Komentáře

  1. Humans of Prague sleduju přímo jako blog, je to skvělý projekt. Jsem ráda za knižní podobu.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…