Přeskočit na hlavní obsah

Jaroslav Kalfař: Kosmonaut z Čech (recenze)

Příběh českého kosmonauta, který se vydal zkoumat tajemný oblak prachu vzbudil patřičnou pozornost. Nejde jen o to, že se jedná o debut, který s velkou mediální pozorností vydalo velké nakladatelství, ale také o to, že český autor napsal knihu nejdříve v angličtině a než se stihla přeložit do češtiny, nabrala oslavné ohlasy za hranicemi ČR. Ego malého národa bylo polechtáno a proto české uvedení provázel adekvátní humbuk.


Ale všichni cítíme, že dobrou knihu ještě mediální šum nestačí.

Děj se odehrává ve velmi blízké budoucnosti. Jakub, kosmonaut z Prahy právě startuje ke hvězdám z brambořiště na Petříně. Sleduje to celý národ – a bez nadsázky celý svět, protože jeho mise má za úkol prozkoumat neznámý efekt, fialovou mlhovinu, která se zjevuje na nebi a která lidstvu vzala černé noci. Jakub letí sám a ví, že se nemusí vrátit zpátky živý.

Druhá vrstva příběhu začíná o 28 let dříve. Komunismus padl a má své oběti, mezi které patří i Jakubova rodina. Jeho otec s režimem spolupracoval (mírně řečeno), což se v nových poměrech neobešlo bez dramatické reakce. Tyto dvě vrstvy dávají dohromady příběh člověka, který zobrazuje novou generaci národa – generaci, která již se skutky svých rodičů nemá nic společného a dokonale se od nich distancuje (přestože je nezatracuje).

U toho se chci ještě krátce zastavit. Román Kosmonaut z Čech se sice z velké části odehrává ve vesmíru, ale váhal bych s tím zařadit ho mezi sci-fi. Jak víme, celý název tohoto žánru je science fiction, tedy vědecká fikce. Ale v příběhu nenajdeme prakticky nic, co by odkazovala na vědeckou fantazii. I toho kosmonauta jsme už měli, jakkoliv Kalfař svého hrdinu označuje za „prvního českého kosmanuta". Tím byl samozřejmě Vladimír Remek. Jenže i v tom se dá najít symbolika nového začátku našeho národa. Jakoby se autor snažil čtenářům vštěpit myšlenku, že nemá smysl ohlížet se na to, co bylo v dobách před plyšovou revolucí, ale že je důležité to, o co se nyní snažíme.

Četl jsem přirovnání ke Kunderovi, ale po dočtení v tom vidím jen atraktivní marketingovou nálepku. Podobností tu moc nevidím. Ty tu ale jsou s jinou knihou – s Knihou zvláštních nových věcí od Michela Fabera. Český kosmonaut Jakub sice nejde evangelizovat jiné světy, ale leitmotivem obou knih je odloučení či odcizení. Faber má ale tento motiv zpracovaný více do hloubky. Space-opera Jaroslav Kalfaře má přece jen do mistrovství Michela Fabera poměrně daleko.

Jenže nemůžeme srovnávat nováčka s Mistrem, z tohoto srovnání dobře nevyšel málokdo. Jaroslav Kalfař napsal silně nadprůměrnou knihu, která má světové parametry a lákavé české reálie. Soudím, že ty české reálie budou pro naše čtenáře dostatečně silná motivace, proč po knize sáhnout a jsem si jistý v tom, že nebudou zklamáni. Pomůže jim v tom i přesně jemná dávka humoru, kterým autor neplýtvá, ale koření příběh tak akorát. Ve vyprávění nic nedrhne a po dlouhé době se mi stalo, že jsem nešel spát, protože jsem nemohl přestat číst.

Na závěr recenze ještě malá poznámka: Ještě pár knih a seriálů o české expedici do vesmíru a vyčerpají se vhodná česká jména pro případnou vesmírnou loď. Po Řípu z Kosma a Janu Husovi z Kalfařovy knihy se nabízí  například Olga Hepnarová (v Kosmu mimochodem již také zmíněná) nebo Kajínek. V kontextu hořící rakety tu pak máme ještě Jana Palacha. Hezké čtení.

Knihu vydalo Nakladelství Plus a koupit si ji můžete zde: http://www.albatrosmedia.cz/kosmonaut-z-cech.html



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Kdo je ve skutečnosti Paulo Coelho?

Nejprodávanější brazilský spisovatel. Mystik. Myslitel. Literární ikona a charismatický guru, ze kterého vlhnou nejedny hispanistické kalhotky. Jeho věty se šíří po internetu i mimo něj, jeho myšlenky dnes zná téměř každý. Kdo je ale ve skutečnosti Paulo Coelho?