Michal Šefara: Podsvětí (recenze)
Jezdíte pražským metrem? Myslíte si, že jeho prostory dokonale znáte? Díky románu Podsvětí o tuto jistotu přijdete. Dobře napsaný příběh má však svá slabší místa.
Jednoho dne v knihkupectví jsem si prohlížel nově vydané knihy a oko mi padlo na známou obálku. Známá byla proto, že koncepčně připomínala jinou sérii knih (dobrá volba!) a já se s chutí začetl. Neznámý autor, proč ne. Zajímavě vymyšlený příběh – a tak jsem si ji po deseti minutách zvědavě odnášel domů.
Oč jde? V relativně nedaleké budoucnosti se v metru něco děje. Technici nacházejí podivné značky na zdech tunelů a ještě podivnější oltáře. Někdo si tu buduje říši. Nebo...něco? Podivných událostí přibývá a atmosféra podzemky houstne. Příběh sledujeme optikou tří postav: Mladé chemičky Niny, vedoucího techniků pražského metra Haďáka a policisty, který se jmenuje Kerberos. Všímají si, že něco není v pořádku a zatímco na povrchu zuří nepokoje, pod povrchem povstává temná síla.
Mám rád, když autoři zapojují fantazii a vymýšlejí alternativní budoucnost. Pokud se navíc jejich děj odehrává v místě, které sám dobře znám, o to raději jejich knihy čtu. Michal Šefara není z Prahy, pochází z jižní Moravy, přesto je ale vidět, že Prahu a pražské metro dobře zná (nebo si o tom minimálně hodně načetl). Vyprávění okořenil různými zajímavostmi o stanicích a tak doporučuju si knihu vychutnat právě v metru.
Některé reklamní texty varují předtím, že se budete po čtení Podsvětí v pražském metru bát. Není to daleko od pravdy, protože příběh je místy opravdu hodně temný a autorovi se povedlo atmosféru dobře přenést na čtenáře. To není jen tak, je k tomu potřeba talent, který Michal Šefara jednoznačně má. Bohužel ale dojem ze čtení znepříjemňuje nadužívání citoslovce "Huh", které svým postavám vkládá do úst ve chvílích emočního přetlaku. Bylo to tam tak často, že jsem měl v jednu chvíli chuť knihu odložit.
A jsem rád, že jsem to neudělal. V poslední části knihy totiž Michal Šefara pustil otěže příběhu rozjel se naplno. Je příjemné něco takového číst od českého autora, navíc relativně začínajícího. Za posledních několik desítek stran jsem mu rád odpustil "Huh"-ování i některé věcné chyby v textu (stanice metra Hradčanská se opravdu nejmenuje Hradčany a tak dál). Když si autor umí získat mou pozornost, když mě umí pohltit a umí mě opanovat, dovedu mu odpustit leccos.
Budu doufat, že úspěch knihy Podsvětí autora motivuje k dalším románům a budu také doufat, že redaktoři knihy budou více dbát na stylistickou čistotu. Podsvětí je rozhodně povedené a přestože se možná v metru nebudete bát, o zážitek z dobrého čtení nepřijdete.
Hodnocení: 75%
Vydal: Knižní klub
Jednoho dne v knihkupectví jsem si prohlížel nově vydané knihy a oko mi padlo na známou obálku. Známá byla proto, že koncepčně připomínala jinou sérii knih (dobrá volba!) a já se s chutí začetl. Neznámý autor, proč ne. Zajímavě vymyšlený příběh – a tak jsem si ji po deseti minutách zvědavě odnášel domů.
Oč jde? V relativně nedaleké budoucnosti se v metru něco děje. Technici nacházejí podivné značky na zdech tunelů a ještě podivnější oltáře. Někdo si tu buduje říši. Nebo...něco? Podivných událostí přibývá a atmosféra podzemky houstne. Příběh sledujeme optikou tří postav: Mladé chemičky Niny, vedoucího techniků pražského metra Haďáka a policisty, který se jmenuje Kerberos. Všímají si, že něco není v pořádku a zatímco na povrchu zuří nepokoje, pod povrchem povstává temná síla.
Mám rád, když autoři zapojují fantazii a vymýšlejí alternativní budoucnost. Pokud se navíc jejich děj odehrává v místě, které sám dobře znám, o to raději jejich knihy čtu. Michal Šefara není z Prahy, pochází z jižní Moravy, přesto je ale vidět, že Prahu a pražské metro dobře zná (nebo si o tom minimálně hodně načetl). Vyprávění okořenil různými zajímavostmi o stanicích a tak doporučuju si knihu vychutnat právě v metru.
Některé reklamní texty varují předtím, že se budete po čtení Podsvětí v pražském metru bát. Není to daleko od pravdy, protože příběh je místy opravdu hodně temný a autorovi se povedlo atmosféru dobře přenést na čtenáře. To není jen tak, je k tomu potřeba talent, který Michal Šefara jednoznačně má. Bohužel ale dojem ze čtení znepříjemňuje nadužívání citoslovce "Huh", které svým postavám vkládá do úst ve chvílích emočního přetlaku. Bylo to tam tak často, že jsem měl v jednu chvíli chuť knihu odložit.
A jsem rád, že jsem to neudělal. V poslední části knihy totiž Michal Šefara pustil otěže příběhu rozjel se naplno. Je příjemné něco takového číst od českého autora, navíc relativně začínajícího. Za posledních několik desítek stran jsem mu rád odpustil "Huh"-ování i některé věcné chyby v textu (stanice metra Hradčanská se opravdu nejmenuje Hradčany a tak dál). Když si autor umí získat mou pozornost, když mě umí pohltit a umí mě opanovat, dovedu mu odpustit leccos.
Budu doufat, že úspěch knihy Podsvětí autora motivuje k dalším románům a budu také doufat, že redaktoři knihy budou více dbát na stylistickou čistotu. Podsvětí je rozhodně povedené a přestože se možná v metru nebudete bát, o zážitek z dobrého čtení nepřijdete.
Hodnocení: 75%
Vydal: Knižní klub
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.