Přeskočit na hlavní obsah

Blíží se konec slev na knihy?

V zákulisí se o tom mluví už dlouho a vypadá to, že ten nápad neusnul. Svaz českých knihkupců a nakladatelství (SČKN) zvažuje, že zkusí prolobbovat zákon o pevných cenách knih. Což by znamenalo konec slev na knihy.
Přijde vám to absurdní?

SČKN uvádí argument, že masivní slevy (například v internetových obchodech) ničí kamenné prodejny, které mají vyšší náklady a tudíž si podobné slevy nemohou dovolit. Internetové prostředí je pak konkurentem, který hraje s úplně jinými kartami, a tato hra je díky tomu neférová. Mezi argumenty také uvádí, že podobné pravidlo (zákon) platí i v řadě vyspělých zemích (z těch blízkých jmenujme například Rakousko, Francii nebo Norsko).

Jak by to mělo vypadat? Nakladatel stanoví pevnou cenu knihy a po zákonem stanovenou dobu nebude možné tuto knihu prodávat levněji. Ta doba může být až několik let, mluví se o jednom a dvou letech. Podle SČKN to má pomoci knižnímu trhu.

Pojďme si tento nápad podrobně zanalyzovat.

1. skutečně to bude mít negativní dopad na internetové hráče? Pokud budou muset prodávat knihy za plnou cenu, budou mít přece vyšší zisky, ze kterých pak mohou zákazníkům absenci slevy kompenzovat (poštovné zdarma, dárek ke knize, atd). Mohou rozdávat bonusy - koupíš si u nás pět knih? Šestou dostaneš zdarma! Těch možností je celá řada a internetoví hráči je budou zhusta využívat.

2. zákon by měl prý platit proto, že knihy podporují vzdělanost a nejsou pouhé spotřební zboží. Tento nadřazený postoj moc nechápu. Drtivá většina knih, odhadem přes 80% produkce beletrie, je spotřební zboží. Jsou to knihy, které nečteme proto, aby se zlepšila naše vzdělanost, ale protože čtením krátíme volný čas. Je to hobby, koníček. Jistě je celá řada zajímavých knih, které kultivují a pomáhají čtenářům v osobním rozvoji, ale takových je minimum.

3. SČKN říká, že to má pomoci knihám, že bude širší nabídka knih. Marně si lámu hlavu nad tím, jak souvisí nabídka knih s tím, že si je zákazníci budou muset kupovat za plnou cenu.

Svaz je ve své snaze tento zákon připravit a prosadit dost urputný a tak se můžeme těšit na to, že ho začne lobbovat Sněmovnou. Ať už jeho lobbing dopadne jakkoliv, vypovídá to o knihkupeckém světě mnohé. Třeba to, že nedokážou respektovat změnu, která v retailu proběhla. Že pořád trvají na tom, že svět má být takový, jaký byl. Oni mluví o tom, že tento zákon má pomoci knihkupecům zaměřit se na své prodejní know-how. Ale v tom jim přece nikdo nebrání. Pokud nedokážou zákazníka přesvědčit, že je lepší kupovat v kamenné prodejně, tak si toho zákazníka nezaslouží.

Vím, že jsou zákazníci, kteří si jdou prohlédnout knihy, případně si nechají něco doporučit a pak si je jdou vybrat na Heuréku. Chápu, že to poctivé, pravé knihkupce štve. A věřím, že to mnohé z nich může zničit. Proto mám jisté pochopení pro to, co SČKN chce uzákonit. Jenže mít pro něco pochopení a souhlasit s tím jsou dvě různé věci.

Musí být jiný způsob. Proč má kamenná prodejna stejný rabat, jako internetové knihkupectví? Nikdo nesmí prodávat pod nákupní cenou (a pokud ano, mělo by to být zákonem zakázáno).

Nemyslím si, že nás čeká konec slev na knihy. Někdo by měl ale zákazníkům začít vysvětlovat, co se stane, když budou i nadále chodit kupovat knihy na e-shopy, kde jim dají slevu 30%. Osvěta by měla vždycky přijít dřív, než represe.

Komentáře

  1. Súhlasím s tebou, Tomáš, hlavne vďaka, že si to takto spýtal.

    Jeden z problémov podľa mňa je aj, že knižné prostredie nie je schopné vo veci rabatov vyjednávať ako rovný s rovným. Brať do úvahy špecifiká rôznych druhov produktov. Alebo stačila by elementárna úcta k práci toho druhého - nakladatelia nesú najväčší risk, keďže máme komisný predaj, tak im to aspoň vynahraďme tým, že budeme o ich knihách informovať podľa našich priorít, tém v spoločnosti, udalostí. Proste aktívne B2B.

    Osveta v tejto veci je podľa mňa nevyhnutná pre prežitie malých nakladateľov.

    A tiež je možné hľadať riešenie problému inde než v regulácii ceny. Z ceny každého lístku do kina ide 1 Kč do Státního fondu kinematografie a potom sa na grantoch vracia do toho prostredia. Hm? :-)

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…