čtvrtek 6. srpna 2015

Naučte se laskavě mluvit o knihách!

Číst dnes umí každý, ale ne každý už dovede mluvit o knihách. A teď zrovna nemluvím o Bayardově skvělé knize "Jak mluvit o knihách, které jste nečetli". Mluvím o účastnících veřejných diskuzních fór na internetu. Mluvím o těch, kteří dočetli knihu a chtějí nám o tom něco říct. A taky o recenzích. O těch bude článek především.


Podle mě je totiž umět mluvit o knihách stejně důležité, jako umět číst. Je škoda, že se tato schopnost neučí na základní škole, protože jsem přesvědčen o tom, že k tomu nemusíte mít žádné „spisovatelské střevo“, neřku-li talent. Stačí vyvarovat se pár věcí.

V první řadě používejte argumenty. Nestačí napsat, že se vám kniha fakt moc líbila, pokud chcete případného čtenáře nalákat, je užitečné zmínit, co přesně se vám líbilo. Líbil se vám příběh? Líbila se vám zápletka? Styl knihy? Jazyk? Tohle všechno přece dovedete poznat a dovedete o tom mluvit.

Vyhněte se frázím. Já věřím, že vás kniha pohltila a nemohli jste se od ní odtrhnout, ale věřte mi, že čeština je bohatá a jde to říct jinak a zajímavěji. Čím zajímavěji to povíte, tím lépe bude váš text vypadat.

Najděte souvislosti. Je fajn dát knihu do nějakého kontextu. Buď v rámci žánru, v rámci dané literatury (české, severské atd.) nebo prostě v rámci jakéhokoliv kontextu. Čtenář si pak dovede knihu snáze někam zařadit a když ji navíc umíte porovnat, je hned o něco moudřejší. A ne, věta Nejlepší severská krimi všech dob!!! nestačí, tohle se dočtete v každé druhé anotaci.

Hledejte vlastní slova. Vím, že zkopírovat do své "recenze" anotaci odjinud je lákavé, ale vy přece máte na víc. Kvalita anotací je značně nevalná (a asi bych se na to mohl zaměřit pro některý z dalších článků, o pár odstrašujících případech bych věděl) a pokud jste knihu četli, dovedete pět vět o ději vymyslet taky.

A propos: Děj! Pozor na to, abyste neprozradili moc. Čtenář si ten příběh chce užít a tak, především u detektivek, platí pravidlo, že méně je více. Dokonce si myslím, že v dobré recenzi děj vůbec nemusíte zmiňovat. Ten, koho děj zajímá, si na tři kliknutí najde anotaci na webu.

Vypadá to, že tu poučuju, ale spíš se snažím předat své zkušenosti, které jsem získal ze svých vlastních přešlapů. Napsal jsem mraky špatných článků o knihách a často jsem se ani já nedokázal vyvarovat chyb, které tu pranýřuji. I tak si však myslím, že to není nic náročného. Mluvit o knihách je snadné.

A krásné.

středa 5. srpna 2015

Jak Seznam vytvořil fiktivní knihu a zapojil čtenáře do svého výzkumu

Někdy v průběhu června se objevila stránka www.nocpatrislunci.cz, která slibovala novou pecku ze severské krimi. Bylo tu hodně podezřelých věcí, které dávaly tušit, že žádná taková kniha neexistuje. A dnes se ukázalo, že to byl podvod Seznamu.

Nevoní, jednou provždy nevoní!

Pod mým včerejším příspěvkem na téma jak si vybrat správnou knihu se strhla emotivní diskuze o tom, jestli knihy voní, nebo ne. Tak aby bylo jednou provždy jasné. Nevoní.

úterý 4. srpna 2015

Jak si vybrat správnou knihu



V minulém článku jsme si jednou pro vždy vyjasnili, že nemá smysl fňukat nad špatnou knihou. Že to je náš špatný úsudek, který nás do náruče blbé knihy vydal. Jak ale poznat dobrou knihu? Pár tipů bych měl.

pondělí 3. srpna 2015

Nefňukejte, že čtete špatnou knihu. Můžete si za to sami

Kolikrát za den slyším nářky na to, že ta či ona kniha je špatná a dotyčný čtenář obviňue celý svět, že "naletěl a ztrácí čas". Přitom pokud čtete špatnou knihu, můžete si za to sami.

NOVÁ KNIŽNÍ CENA NA OBZORU

Čtenářky a čtenáři, kteří se rádi orientují podle výsledků různých literárních cen dostanou brzy nové vodítko. Na podzim budou vyhlášeny výs...