BookVy

Číst dnes umí každý, ale ne každý už dovede mluvit o knihách. A teď zrovna nemluvím o Bayardově skvělé knize "Jak mluvit o knihách, které jste nečetli". Mluvím o účastnících veřejných diskuzních fór na internetu. Mluvím o těch, kteří dočetli knihu a chtějí nám o tom něco říct. A taky o recenzích. O těch bude článek především. Podle mě je totiž umět mluvit o knihách stejně důležité, jako umět číst. Je škoda, že se tato schopnost neučí na základní škole, protože jsem přesvědčen o tom, že k tomu nemusíte mít žádné „spisovatelské střevo“, neřku-li talent. Stačí vyvarovat se pár věcí. V první řadě používejte argumenty. Nestačí napsat, že se vám kniha fakt moc líbila , pokud chcete případného čtenáře nalákat, je užitečné zmínit, co přesně se vám líbilo. Líbil se vám příběh? Líbila se vám zápletka? Styl knihy? Jazyk? Tohle všechno přece dovedete poznat a dovedete o tom mluvit. Vyhněte se frázím. Já věřím, že vás kniha pohltila  a nemohli jste se od ní odtrhnout , ale věřte mi

Někdy v průběhu června se objevila stránka www.nocpatrislunci.cz, která slibovala novou pecku ze severské krimi. Bylo tu hodně podezřelých věcí, které dávaly tušit, že žádná taková kniha neexistuje. A dnes se ukázalo, že to byl podvod Seznamu.

Pod mým včerejším příspěvkem  na téma jak si vybrat správnou knihu se strhla emotivní diskuze o tom, jestli knihy voní, nebo ne. Tak aby bylo jednou provždy jasné. Nevoní.

V minulém článku jsme si jednou pro vždy vyjasnili, že nemá smysl fňukat nad špatnou knihou. Že to je náš špatný úsudek, který nás do náruče blbé knihy vydal. Jak ale poznat dobrou knihu? Pár tipů bych měl.

Kolikrát za den slyším nářky na to, že ta či ona kniha je špatná a dotyčný čtenář obviňue celý svět, že "naletěl a ztrácí čas". Přitom pokud čtete špatnou knihu, můžete si za to sami.