Přeskočit na hlavní obsah

Dny Severu 2015

Již pošesté se bude konat největší festival severské kultury v Praze. Jmenuje se Dny Severu od 18.11. do 27. 11.


Severská kultura má u nás dlouholetou tradici, a rozhodně tím teď nemyslím jen tolik proklamovanou, a vlastně už trošku zprofanovanou „severskou vlnu krimi“. Skandinávie toho dlouhodobě nabízí mnohem víc, určitě si vzpomenete na skvělé filmy z manifestu Dogma 95, který sepsali dánští režiséři Lars von Trier, Thomas Vinterberg, Kristian Levring a Søren Kragh-Jacobsen. Jsou to filmy, kdy tvůrci musejí dodržet desatero, jež má vést k tomu, že se film soustředí na příběh a postavy, ne na postprodukční vymazlenosti.

O manifestu mluvím hlavně proto, abych ukázal pestrost severské kultury, která se v posledních letech dost nespravedlivě zužuje pouze na krimi literaturu.

Letošní ročník festivalu Dny Severu má téma Hlas menšin. Pokusí se přiblížit nejrůznější podoby menšin a minoritních hlasů v severských zemích, a v souladu s tím festival nabídne vskutku rozmanitý program.

Dále cituji z tiskové zprávy:

Hosty festivalu Dny Severu budou norský spisovatel Tore Renberg, autor knih Muž, který miloval Yngveho, Tak zítra a finsko-švédská spisovatelka a novinářka Johanna Holmströmová, která napsala román Asfaltoví andělé. S oběma autory se bude konat tradiční, oblíbená beseda a také autogramiáda. Dny Severu dále nabídnou dvě navýsost aktuální debaty se zajímavými hosty, a to debatu o životě Seveřanů v Česku a Čechů na Severu a diskuzi o severském feminismu v kultuře.
Hlasy menšin zazní i na filmovém plátně: na programu je dokument Statečná srdce o norské politicky angažované mládeži a pozadí Breivikova masakru, dánský Experiment o násilné převýchově 16 grónských dětí, finské drama Zasloužím si respekt, které tragikomicky ztvárňuje integraci mentálně postižených do běžného života, a islandský snímek Africa United, dokument o islandském fotbalovém týmu s africkými hráči.
Celý program festivalu najdete na této stránce.
Akce, na kterou chci upozornit nejvíc je promítání filmu Statečná srdce o pozadí Breivikova masakru. 

Hodně zajímavá budou také setkání s dvěma autory současné severské prózy. Nejvíc se těším na Toreho Renberga, kterému tu před dvěma lety vyšel fantastický román Muž, který miloval Yngveho. Renberg vystudoval filozofii a literární vědu v Bergenu, působil jako literární kritik a esejista v řadě norských novin  a časopisů. Píše romány, povídky, dětské knihy, dramata, komiksy i filmové scénáře. Druhá kniha v českém překladu se jmenuje Tak zítra a vyšla právě v těchto dnech v Argu. 

Za zmínku stojí i Johanna Holmströmová, mladičká (ehm, je můj ročník) autorka knihy Asfaltoví andělé, která vyšla vloni v Knize Zlín. Ten zachycuje situaci dospívající druhé generace přistěhovalců z mághrebského regionu do jazykově menšinové švédsko-finské společnosti. Řekl bych, že téma je vzhledem k aktuální mezinárodní situaci dost aktuální. 

Nevím jak Vy, ale já se na letošní Dny Severu hodně těším. Potkáme se tam. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…