Přeskočit na hlavní obsah

Dny Severu 2015

Již pošesté se bude konat největší festival severské kultury v Praze. Jmenuje se Dny Severu od 18.11. do 27. 11.


Severská kultura má u nás dlouholetou tradici, a rozhodně tím teď nemyslím jen tolik proklamovanou, a vlastně už trošku zprofanovanou „severskou vlnu krimi“. Skandinávie toho dlouhodobě nabízí mnohem víc, určitě si vzpomenete na skvělé filmy z manifestu Dogma 95, který sepsali dánští režiséři Lars von Trier, Thomas Vinterberg, Kristian Levring a Søren Kragh-Jacobsen. Jsou to filmy, kdy tvůrci musejí dodržet desatero, jež má vést k tomu, že se film soustředí na příběh a postavy, ne na postprodukční vymazlenosti.

O manifestu mluvím hlavně proto, abych ukázal pestrost severské kultury, která se v posledních letech dost nespravedlivě zužuje pouze na krimi literaturu.

Letošní ročník festivalu Dny Severu má téma Hlas menšin. Pokusí se přiblížit nejrůznější podoby menšin a minoritních hlasů v severských zemích, a v souladu s tím festival nabídne vskutku rozmanitý program.

Dále cituji z tiskové zprávy:

Hosty festivalu Dny Severu budou norský spisovatel Tore Renberg, autor knih Muž, který miloval Yngveho, Tak zítra a finsko-švédská spisovatelka a novinářka Johanna Holmströmová, která napsala román Asfaltoví andělé. S oběma autory se bude konat tradiční, oblíbená beseda a také autogramiáda. Dny Severu dále nabídnou dvě navýsost aktuální debaty se zajímavými hosty, a to debatu o životě Seveřanů v Česku a Čechů na Severu a diskuzi o severském feminismu v kultuře.
Hlasy menšin zazní i na filmovém plátně: na programu je dokument Statečná srdce o norské politicky angažované mládeži a pozadí Breivikova masakru, dánský Experiment o násilné převýchově 16 grónských dětí, finské drama Zasloužím si respekt, které tragikomicky ztvárňuje integraci mentálně postižených do běžného života, a islandský snímek Africa United, dokument o islandském fotbalovém týmu s africkými hráči.
Celý program festivalu najdete na této stránce.
Akce, na kterou chci upozornit nejvíc je promítání filmu Statečná srdce o pozadí Breivikova masakru. 

Hodně zajímavá budou také setkání s dvěma autory současné severské prózy. Nejvíc se těším na Toreho Renberga, kterému tu před dvěma lety vyšel fantastický román Muž, který miloval Yngveho. Renberg vystudoval filozofii a literární vědu v Bergenu, působil jako literární kritik a esejista v řadě norských novin  a časopisů. Píše romány, povídky, dětské knihy, dramata, komiksy i filmové scénáře. Druhá kniha v českém překladu se jmenuje Tak zítra a vyšla právě v těchto dnech v Argu. 

Za zmínku stojí i Johanna Holmströmová, mladičká (ehm, je můj ročník) autorka knihy Asfaltoví andělé, která vyšla vloni v Knize Zlín. Ten zachycuje situaci dospívající druhé generace přistěhovalců z mághrebského regionu do jazykově menšinové švédsko-finské společnosti. Řekl bych, že téma je vzhledem k aktuální mezinárodní situaci dost aktuální. 

Nevím jak Vy, ale já se na letošní Dny Severu hodně těším. Potkáme se tam. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Polemika: Proč Martin Vopěnka útočí na Literu?

V diskuzi o udílení cen Magnesia Litera ve facebookové skupině Literární s(n)obi jsme zabrousili na velmi tenký led. A tím je útok Martina Vopěnky, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatele a majitele nakladatelství Práh na Literu. Než se pustím do rozboru toho, co MV řekl, ocituji zde otázku, na kterou odpovídal i celou jeho odpověď. Otázka padla v rozhovoru pro časopis Knihkupec , což je vedlejší projekt marketingového ředitele Euromedie: Jste jeden z mála českých autorů, kteří získali respekt i v zahraničí. Román Můj bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi měsíce v britských The Times. Také v Polsku vám vycházejí skvělé recenze – lepší než v Čechách. Čím to je? Poněkud neskromně se cítím být světovým spisovatelem, což mi zdejší literární scéna nemůže odpustit. Nevolím malá česká témata, zajímají mne ta velká, obecně lidská, civilizační, filozofická. Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie Litery říkat něco v tom smyslu, že oni vlastně hledají spíš něco, co by jin