Přeskočit na hlavní obsah

Milénium 4: Jak se kniha vlastně jmenuje?

Zaujal mě název knihy a tak jsem se podíval, jak se jmenuje ve švédštině a v ostatních překladech. Originál zní: Det som inte dödar oss, což se dá podle Google Translatoru přeložit jako “Co nás nezabije”. Toto jsou překlady, které ctí tento název, případně si ho trochu upravují:


Norsko
Det som ikke dreper oss

Francie
Ce qui ne me tue pas

Estonština
See, mis ei tapa

Maďarština
Ami nem öl meg

Italština
Quello che non uccide

Polština
Co nas nie zabije

Španělština
Lo que no te mata te hace más fuerte

Chorvatština
Što nas ne ubije

Dánština
Det der ikke slår os ihje

Holandština
Wat ons niet zal doden

Pak tu jsou země, které se rozhodli názvem odkazovat na předchozí “Dívky”, a to je anglický překlad, portugalský, český a slovenský.

Angličtina
The Girl in the Spider's Web
Dívka v pavoučí síti

Portugalština
A Rapariga Apanhada na Teia de Aranha

A pak tu je Německo :)))

Němčina
Verschwörung - Komplot

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Polemika: Proč Martin Vopěnka útočí na Literu?

V diskuzi o udílení cen Magnesia Litera ve facebookové skupině Literární s(n)obi jsme zabrousili na velmi tenký led. A tím je útok Martina Vopěnky, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatele a majitele nakladatelství Práh na Literu. Než se pustím do rozboru toho, co MV řekl, ocituji zde otázku, na kterou odpovídal i celou jeho odpověď. Otázka padla v rozhovoru pro časopis Knihkupec , což je vedlejší projekt marketingového ředitele Euromedie: Jste jeden z mála českých autorů, kteří získali respekt i v zahraničí. Román Můj bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi měsíce v britských The Times. Také v Polsku vám vycházejí skvělé recenze – lepší než v Čechách. Čím to je? Poněkud neskromně se cítím být světovým spisovatelem, což mi zdejší literární scéna nemůže odpustit. Nevolím malá česká témata, zajímají mne ta velká, obecně lidská, civilizační, filozofická. Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie Litery říkat něco v tom smyslu, že oni vlastně hledají spíš něco, co by jin