Přeskočit na hlavní obsah

Milénium 4: Jak se kniha vlastně jmenuje?

Zaujal mě název knihy a tak jsem se podíval, jak se jmenuje ve švédštině a v ostatních překladech. Originál zní: Det som inte dödar oss, což se dá podle Google Translatoru přeložit jako “Co nás nezabije”. Toto jsou překlady, které ctí tento název, případně si ho trochu upravují:


Norsko
Det som ikke dreper oss

Francie
Ce qui ne me tue pas

Estonština
See, mis ei tapa

Maďarština
Ami nem öl meg

Italština
Quello che non uccide

Polština
Co nas nie zabije

Španělština
Lo que no te mata te hace más fuerte

Chorvatština
Što nas ne ubije

Dánština
Det der ikke slår os ihje

Holandština
Wat ons niet zal doden

Pak tu jsou země, které se rozhodli názvem odkazovat na předchozí “Dívky”, a to je anglický překlad, portugalský, český a slovenský.

Angličtina
The Girl in the Spider's Web
Dívka v pavoučí síti

Portugalština
A Rapariga Apanhada na Teia de Aranha

A pak tu je Německo :)))

Němčina
Verschwörung - Komplot

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chcete zničit knižní trh? Nakupujte v levných e-shopech

V době srovnávačů scen je nakupování knih krásné. Odpoledne při cestě ze školy či z práce se zastavíte v tom krásném knihkupectví na rohu, abyste se podívali, co tam mají nového. Necháte si od prodavače, nebo dokonce od knihkupce poradit, a pak jdete domů, a knihu si objednáte z nejlevnějšího e-shopu, který najdete.

Angela Marsons: Bez tužky a papíru mi to nepíše

Detektivek a thrillerů dnes vychází tolik, že to už jeden nestíhá. Málokdy se mi ale podaří objevit něco, co mě téměř doslova porazí na zem. Po dočtení první knihy Angely Marsons jsem tento pocit zažil. Její knihy, to je směs klasické detektivky a společenského thrilleru. Výborně napsané postavy jsou samozřejmost – a to jak postavy kladné, tak postavy záporné. Angela Marsons dovede psát tak poutavě, že vás donutí knihu odložit až s posledním slovem. Popisuje těžká témata; nevyhýbá se ani těm, které mohou působit citovou újmu. Na konci máte ale vždy pocit, že jste četli něco velkého.


Anna Cima: Probudím se na Šibuji (recenze)

Každý mladý český debut zaslouží náležitou pozornost, protože jsem měl dlouho pocit, že česká literatura uvízla na mrtvém bodě. Buď se autoři, o kterých vůbec stojí za to mluvit, věnovali minulosti, a nebo byly jejich knihy skvělé po formální stránce, ale tak nějak to nemělo příběh, myšlenku. Anna Cima napsala knihu, která má všechno, co má dobrá kniha mít. Téměř všechno.