Jak si vybrat správnou knihu

V minulém článku jsme si jednou pro vždy vyjasnili, že nemá smysl fňukat nad špatnou knihou. Že to je náš špatný úsudek, který nás do náruče blbé knihy vydal. Jak ale poznat dobrou knihu? Pár tipů bych měl.


Předpokládejme, že kniha, kterou držíte v ruce je od autora, kterého neznáte a nikdy předtím jste o ni neslyšeli. U známých autorů už tak trochu můžete tušit, jestli vás bavit bude, a nebo ne. I když ne vždy to je pochopitelně pravda, ale to je téma na jiný článek.


Jak si tedy vybrat knihu, která vás zaručeně bude bavit?

Zvolte správný žánr

Pokud vás rozčiluje sci-fi, asi byste se měli podívat v jiné škatulce. Samozřejmě, neplatí to absolutně, i nám,nescifistům (za kterého se celkem hrdě považuji), se může čas od času nějaká ta scifárna líbit. Ale pokud chci mít jistotu, že nebudu z knihy otrávený, asi sáhnu jinde.

Přečtěte si, o čem to je

Ano, ty prokleté anotace. Anotace by měla být jedním z vodítek, jak poznat knihu, kterou rozhodně nechcete číst. Měla by jemně nastínit děj a připravit čtenáře na to, co jej čeká. Pokud vás příběh neoslovil, ta pravá to určitě není.

Začtěte se

Toto je velmi důležité. Pět stránek vám zabere chvilku a podle té krátké ukázky si už můžete udělat představu o tom, jak je kniha napsaná. Jde o styl, větnou skladbu, melodie vět. Prostě všechno to, co vnímáme při čtení a co nám může knihu znepříjemnit. Pokud se vám kniha čte dobře a máte chuť číst dál: ano, jste na dobré cestě.

Názory druhých

Ošemetná věc. Inu, jak to někdo hezky řekl: názor je jako díra v zadku, každý si sedíme na té své. To, co se líbí druhým se nemusí líbit nám. Pokud jsme se už odhodlali věřit tomu, co si někdo o té knize myslí, měli bychom o tom člověku něco vědět. Jaké knihy čte? Máme společný vkus? Umí o knihách mluvit? Předkládá argumenty, nebo jen vykřikuje “Líbilo! Dechberoucí!!! Nemohla jsem se odtrhnout!!!”. Takového názoru si můžeme těžko považovat, protože o tom názoru nevíme zhola nic.

Recenze

Recenzí je dnes všude plno. Kdejaká dívenka, která ještě ani nedochodila základní školu si založí blog a na něm publikuje články o knihách, kterým říká recenze. Některé z dívenek pak dostávají knihy na “recenzi” od nakladatelství a ty celé nadšené pak píší oslavné články o tom, jak jim ta kniha změnila život. Pokud mohu radit, tak přesně toto jsou “recenze”, kterým se vyhýbejte. Dobrou recenzi poznáte tak, že předkládá víc, než jen rozšířenou anotaci (často ani nerozšířenou). Předkládá argumenty (ne, argument není “líbilo se mi to, je to hustá kniha”) a dovede knihu zařadit do určitého kontextu. Jen takové recenze má smysl číst. Vždy se také zkuste zaměřit na to, jestli už toho recenzenta znáte a jestli jeho vkus sedí s tím vaším.

Závěrem

Vypadá to jako věda, ale je to vlastně celkem snadné. Základní věc, kterou každý čtenář potřebuje je vlastní mozek a schopnost přemýšlet. Je dobré mít nějakou čtenářskou zkušenost, pak už hodně odtušíte. Nikdo vám neslíbí, že vás nějaká kniha neošálí a ze slibně vypadajícího románu se vyloupne sračka. Ale pokud budete mít na mysli rady z tohoto článku, můžete tyto případy snížit na minimum.