Přeskočit na hlavní obsah

Lokální veletrh Svět knihy

Vzpomínám na časy, kdy si pražský veletrh Svět knihy mohl právem říkat mezinárodní. Kromě povinného každoročního zahraničního hosta na veletrh jezdili přední jména současného literárního světa. Dávno tomu, chtělo by se dodat společně s J. V. Plevou.
Veletrh se v posledních letech změnil na událost lokálního významu. Zahraniční hosté jezdí dál. Ale ti autoři, kteří plnili sály pražského výstaviště tak nějak jezdit přestali.

Možná se jim nelíbí, že cestu ke stánku svého vydavatele si musí proklestit přes stojany plné levných DVD, kolem kterých je zpocený hrozen lidí, a u stánku na ně čeká vydavatel, hosteska a dva nadšení fanoušci.

Vloni byl hostem třeba Anders de la Motte, což sice není megahvězda, ale jeho knihy se prodávají slušně a své věrné čtenáře tu má. Nebo Jean Michel Guenassia. Letos? Najděte mi někoho takového.

A tak nejzajímavější autory přivezl Skandinávský dům – a tento program se bude konat mimo veletrh, večer v literární kavárně v Řetězové. A není divu, tamní komorní prostředí bude mnohem sympatičtější, než rozpadající se výstaviště.

Je to smutné, jak pražský knižní veletrh upadl. Je to smutné a varující. Když nemáme pořádný knižní veletrh, hrozí obecný knižní úpadek. A tak je možná čas začít přemýšlet o tom, co se s tím dá dělat.

Trucveletrh? Svět knihy není jediným pražským, a už vůbec ne jediným českým literárním veletrhem.

Nevím, co s tím dělat. Možná se s tím nic dělat nedá. Možná je třeba smířit se s tím, že česká literatura zůstane lokální záležitostí a pražský veletrh bude pravým obrazem tohoto stavu.

Nebo ne?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chcete zničit knižní trh? Nakupujte v levných e-shopech

V době srovnávačů scen je nakupování knih krásné. Odpoledne při cestě ze školy či z práce se zastavíte v tom krásném knihkupectví na rohu, abyste se podívali, co tam mají nového. Necháte si od prodavače, nebo dokonce od knihkupce poradit, a pak jdete domů, a knihu si objednáte z nejlevnějšího e-shopu, který najdete.

Není všechno zlato, co se třpytí (recenze nového Saturnina)

„Tak nám dopsali Saturnina,“, chtělo by se říci společně s paní Müllerovou ze Švejka. Protože bomba v podobě pokračování příhod nekonvenčního sluhy je podobná té, která v Sarajevu začala nové tisíciletí. Bomba, která byla hozena nečekaně a s razancí, která se v české literatuře hned tak nevidí.

Kolik moci člověk unese? Recenze Macbetha od Joa Nesbøho

Neznámé místo, sedmdesátá léta. Společnost se vzpamatovává po vládě policejního šéfa Kennetha, za jehož panování město upadlo do chaosu a zločinu; drogová mafie si tu vytvořila svůj stát ve státě. Nový náčelník Duncan se však rozhodl toto město zlepšit. Pomalu se mu to začíná dařit, byť mafiání mají stále silné slovo, a důvěra lidí v politiku a věci veřejné není kdovíjaká. Jeden z jeho podřízených se jmenuje Macbeth, šéf Útvaru rychlého nasazení. Minulost tohoto oddaného policajta není vůbec čistá, přesto však jeho úmysly zůstávají dobré. Alespoň ze začátku, touha po moci (a po lásce) jej vrhne na temnou stranu síly.