Přeskočit na hlavní obsah

Erlend Loe na plátně

O tom, že knihy Erlenda Loeho jsou skvělé netřeba polemizovat. Doppler, Naivní. Super nebo Tiché dny v Mixing Part byly pro mě, a nejen pro mě, velkým zážitkem. Nedávno jsem zjistil, že podle jeho knih existují i filmy, a že Skandinávský dům tyto filmy přiveze do Prahy.

Erlend Loe
Erlend Loe patří k nejčtenějším norským spisovatelům nejen doma, ale v zahraničí. Dávno před vlnou skandinávských thrillerů čtenáři objevili jeho skvělý humor a nadsázku, a to konkrétně v knihách Naivní. Super, Doppler, Fakta o Finsku či Tiché dny v Mixing Part a ve dvou dětských knížkách Ryba a Kurtovi přeskočilo. Speciálně román Doppler mě tehdy velmi pohltil, protože si nepamatuji lepší knihu o lidské osamělosti.

V rámci přehlídky Filmový Erlend Loe uvede Skandinávský dům dvě adaptace Loeových knih – vtipnou romantickou komedii Uchvácen ženou a animovaný rodinný snímek Kurt strašně zuří (podle dětské knížky Kurtovi přeskočilo) a drama z novinářského prostředí Úplně obyčejný den v práci, který byl natočen podle Loeova scénáře vytvořeném na základě knihy Håvarda Melnæse Se og Hør.

Všechny projekce budou probíhat v krásném kině Evald na Národní třídě (jedno z posledních pražských kin, které si zachovává původní patinu). Zde je kompletní program přehlídky:

12. 6. 19:00 Kurt strašně zuří (Kurt blir grusom, 2008)

16. 6. 19:00 Úplně obyčejný den v práci (En helt vanlig dag på jobben, 2010)

18. 6. 19:00 Uchvácen ženou (Tatt av kvinnen 2007)


Tak na viděnou v Evaldu, určitě se tam potkáme :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Polemika: Proč Martin Vopěnka útočí na Literu?

V diskuzi o udílení cen Magnesia Litera ve facebookové skupině Literární s(n)obi jsme zabrousili na velmi tenký led. A tím je útok Martina Vopěnky, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatele a majitele nakladatelství Práh na Literu. Než se pustím do rozboru toho, co MV řekl, ocituji zde otázku, na kterou odpovídal i celou jeho odpověď. Otázka padla v rozhovoru pro časopis Knihkupec , což je vedlejší projekt marketingového ředitele Euromedie: Jste jeden z mála českých autorů, kteří získali respekt i v zahraničí. Román Můj bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi měsíce v britských The Times. Také v Polsku vám vycházejí skvělé recenze – lepší než v Čechách. Čím to je? Poněkud neskromně se cítím být světovým spisovatelem, což mi zdejší literární scéna nemůže odpustit. Nevolím malá česká témata, zajímají mne ta velká, obecně lidská, civilizační, filozofická. Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie Litery říkat něco v tom smyslu, že oni vlastně hledají spíš něco, co by jin