Přeskočit na hlavní obsah

Caroline Kepnes: Ty (recenze)


Dobrý den, já jsem Joe a dostanu se vám do hlavy.


Myslím, že takhle nějak by ta kniha mohla začínat a věřte, že by ani zdaleka tento úvod nevystihl míru toho jak se vám Joe do hlavy dostane.

Caroline Kepnes totiž v tomto románu dokázala něco velikého. Joe promlouvá ke své oběti formou du-formy a vy tak máte pocit, že promlouvá vlastně k vám. Ale současně s tím vám otevírá svou mysl tak, jak si ji zformoval on, a vy ani v nejmenším nepochybujete o tom, že právo a pravda je na jeho straně.

Tato kniha je dost nebezpečná. Myslím to vážně. Pokud zažíváte jakýkoliv vztah, dovede vám nabourat myšlení a důvěřivost. Čím dál tím víc se dostáváte do Joeova mozku a do jeho myšlenkových pochodů. Ta kniha vás absolutně opanuje, a nedovolí vám jen tak odejít.

A to ani po dočtení. Mám rád moderní thrillery, ale tato kniha je spíš psychologickým románem. Příznivci násilí si samozřejmě přijdou na své, ale to násilí není to hlavní. To, co tuto knihu v mých očích vyzvedlo na nejvyšší možný piedestal je právě onen způsob, jak Caroline Kepnes pracuje se čtenářem.

Další věc, kterou na knize obdivuju je jak není černobílá. Stalo se mi, že jsem cítil obrovské sympatie k člověku, který se objektivně choval jako nebezpečný magor. A když píšu nebezpečný, myslím hodně nebezpečný. Jak se to autorce povedlo? Vy vlastně nevíte, kdo je ten špatný a kdo ne. Vidíte pohled jednoho člověka - stalkera, jehož oběť je zdánlivě nevinná mladá dívka. Ale co když za namalovanou fasádou nevinnosti žije člověk, který celý život lže a klame tělem?

Ať už se na knihu Ty podívám z jakéhokoliv úhlu pohledu, vidím velkou krásu. Ne, nebudete spát. Nebudete jíst. Vaše rodina bude trpět vaší nepřítomností. Protože tato kniha je jedna z největších pastí, do které můžete spadnou. Pastí navíc skutečnou, nikoliv imaginární.

Je úplně jednoduché říct: Tohle je boží, úchylné a geniální. Jděte a propadněte. Budete možná litovat, protože pak začnete okolí nenávidět, ale za ten literární orgasmus to fakt stojí.

Hodnocení: 100%

Vydalo: Domino

Přeložil: Jan Netolička

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chcete zničit knižní trh? Nakupujte v levných e-shopech

V době srovnávačů scen je nakupování knih krásné. Odpoledne při cestě ze školy či z práce se zastavíte v tom krásném knihkupectví na rohu, abyste se podívali, co tam mají nového. Necháte si od prodavače, nebo dokonce od knihkupce poradit, a pak jdete domů, a knihu si objednáte z nejlevnějšího e-shopu, který najdete.

Není všechno zlato, co se třpytí (recenze nového Saturnina)

„Tak nám dopsali Saturnina,“, chtělo by se říci společně s paní Müllerovou ze Švejka. Protože bomba v podobě pokračování příhod nekonvenčního sluhy je podobná té, která v Sarajevu začala nové tisíciletí. Bomba, která byla hozena nečekaně a s razancí, která se v české literatuře hned tak nevidí.

Kolik moci člověk unese? Recenze Macbetha od Joa Nesbøho

Neznámé místo, sedmdesátá léta. Společnost se vzpamatovává po vládě policejního šéfa Kennetha, za jehož panování město upadlo do chaosu a zločinu; drogová mafie si tu vytvořila svůj stát ve státě. Nový náčelník Duncan se však rozhodl toto město zlepšit. Pomalu se mu to začíná dařit, byť mafiání mají stále silné slovo, a důvěra lidí v politiku a věci veřejné není kdovíjaká. Jeden z jeho podřízených se jmenuje Macbeth, šéf Útvaru rychlého nasazení. Minulost tohoto oddaného policajta není vůbec čistá, přesto však jeho úmysly zůstávají dobré. Alespoň ze začátku, touha po moci (a po lásce) jej vrhne na temnou stranu síly.