Proč knihy nemají mít pevnou cenu

23. dubna vyšel na blogu H7O článek Tomáše Weisse, ve kterém se pokouší oživit debatu o jednotných cenách knih. Jednotná ceny knihy ale vrací knižní svět někam do komunismu, do státem regulovaného prostředí. Proč si myslím, že to je špatně? Třeba proto, že to ničemu nepomůže.



Jsem trošku v schizofrenní situaci. Nelíbí se mi, když zákazníci vyhledávají nejlevnější e-shop, kde si objednají knihu, kterou si předtím prohlédli v kamenném knihkupectví. Mám obavu, že právě toto je cesta zkázy, že právě toto stojí na počátku zániku knižního trhu v podobě, v jaké ho známe.

Stejně tak se mi ale nelíbí, že by měl stát určovat cenovou politiku zboží. Tomáš Weiss v článku předkládá názor, že knihy jsou „zboží základní potřeby“. Tedy minimálně v civilizovaných zemích. Já si to nemyslím. Nemyslím si, že kniha nutně musí být nositelem určitého kulturního dědictví. Myslím si, že kniha tu může být také jen pro zábavu, pro odpočinek. Že prostě můžeme číst knihy jen proto, abychom se bavili, ne proto, abychom se stali součástí kulturního prostoru. A v takovém případě nelze mluvit o tom, že jsou knihy základní potřeba.

Ne. Kniha je zkrátka a dobře zbytné zboží. Pokud na knihy nemáme, nezemřeme. Mimochodem: Pokud na knihy nemáme, můžeme chodit za mírný poplatek do knihoven. Co mají říkat lidi, kteří potřebují léky, které nejen, že nejsou zadarmo, ale nemají jednotné ceny. Budeme nadávat na lékárny, které mají vlastní cenovou politiku? Proč to neděláme?

Má rozpolcenost se dá shrnout do jednoduchého "nelíbí se mi cenová politika některých e-shopů, ale nemyslím si, že by se s tím mělo něco dělat."

Myslím si totiž, že pokud už kamenné knihkupectví nemůže bojovat cenou (a to v některých případech, vzhledem k maržím, skutečně nemohou), má jiné triky, jak zákazníky upoutat. Literární besedy. Informovaný knihkupec. Osobní přístup. Objednávková služba. A tak dál. Šikovný obchodník si prostě musí najít způsob, jak si získat srdce svých zákazníků. Jinak, než slevou.

Vím, že to není snadné. Současně ale také vím, že to jde. Při každé návštěvě byť jen trochu většího města navštěvuji místní knihkupectví. A vidím obrovské rozdíly. Nejde jen o nabídku – šířku sortimentu. Jde také o to, jak knihkupectví vypadá, jak se v něm cítím a co mi nabízí navíc.

Plakání knihkupců – těch z kamenných obchodů – nad tím, že jim slevy z e-shopů ničí byznys je logické a lidsky pochopitelné. Co už ale nemohu lidsky pochopit je snaha toto odvětví regulovat jednotnou cenou. E-shopy by mohly jásat, protože díky nízkým nákladům jim zůstane víc peněz v kapsách. Myslí si knihkupci, že pak budou mít víc tržeb? Myslím, že se v tomto zásadně pletou.

Ona to totiž není volba mezi kamenným knihkupectvím a nejlevnějším e-shopem. Ona je to volba mezi kamenným knihkupectvím a e-shopem jako takovým. Žijeme v době, kdy se velká část nákupů odehrává na internetu. Taková je prostě doba. A když se zakáže sleva na nové knihy, stejně budou lidi dál nakupovat na internetu. Protože cena zboží není jediný důvod, proč tam lidi chodí nakupovat – důležité je také pohodlí výběru. Lidé dál budou chodit na e-shopy a budou si knihy objednávat tam. Co potom vymyslí knihkupci? Zákaz prodávání rok starých knih na e-shopu, protože jim e-shop ničí byznys?

Tato regulace je jednoduše nesmyslná. Trh se musí přizpůsobit situaci. Knihkupci se musí přizpůsobit situaci. Není možné, aby knihkupci najednou začali plakat a chtít po státu, aby vyřešil jejich problém. Co příjde dál? Jak daleko dovolíme státu, aby ovlivňoval podnikání soukromých subjektů?

Podobné otázky si musíme v této diskuzi klást a hledat na ně odpověď. Není možné přijmout lákavou možnost jednotné ceny knihy a myslet si, že ta spasí knižní svět a vyřeší všechny naše problémy.

Nevyřeší.

A ještě P. S. Není problém knih náhodou v doporučené prodejní ceně, tedy v tom, že kniha má de facto předem danou prodejní cenu, za kterou se prodává ve všech knihkupectvích? Knihkupec pak musí akceptovat rabatové podmínky distribuce a s cenou knihy nemůže hýbat. Není spíš toto cesta ke změně? Ale toto nevyřeší stát, ale knižní trh jako takový.

Komentáře

  1. Souhlasím s tím, že regulace ceny je krok zpět a taky s tím, že cena není nutně jediným důvodem nákupu na internetu.
    Občas právě všechny ty "plusy", které kamenné obchody mají, tak se mohou stát výraznými minusem a dovést člověka k tomu, že raději nakoupí v e-shopu, protože lepší žádná obsluha, než nepříjemná obsluha...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwi, je to tak. A přestože nemám miliony a taky hlídám každou korunu, osobní kontakt s prodavačem je pro mě hodně důležitý. Pokud se chová mile, sympaticky a nápomocně, přijdu zas. Pokud je nerudný a otravuju ho, už se nevrátím. No a pokud to je třeba poslední knihkupectví ve městě, tak prostě půjdu nakupovat na internet.

      Já chápu, že knihkupci hledají nějakou pomoc před obrovským kapitálem některých e-shopů (a řekněme si na rovinu: některé z nich prodávají za naprosto absurdní ceny), jenže nemyslím si, že loajální zákazník půjde za cenou. Loajální zákazník půjde tam, kde mu je hezky. Cena necena. Ale loajalita není automatická. Tu je třeba si zasloužit.

      Vymazat
    2. Nejen v e-shopu! Já dokonce nakupuji v zahraničním Amazonu! A proč? Protože v tom kamenném knihkupectví a ani v českých e-shopech prostě knihy, které potřebuji ke studiu a práci, nemají. Ale přesto pro beletrii stále chodím do svého oblíbeného kamenného knihkupectví v Karlíně, kde už si mě pamatují a je to vždy příjemný nákup, byť o pár korun dražší :-)

      Vymazat
    3. Kateřino: Myslíte do toho na Florenci, tam v pasáži naproti Bille? :)

      Vymazat
    4. Přesně, přesně :-) Musím tedy přiznat, že tam zas tolik knih nekupuji, někdy tam jdu jen vyzvednout objednávku z e-shopu, ale v posledních letech je to asi jediné kamenné knihkupectví, do kterého chodím (ještě občas do Centra Chodov na komiksy), protože spíš kupuji beletrii a odbornou literaturu v angličtině, a to právě na Amazonu.

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. No, ono by stálo za to, si nejprve zjistit, jak to funguje jinde, než začnete někoho obviňovat, že nás chce zavést někam "do komunismu". Pevné ceny knih mají například ve Francii, Německu, Rakousku nebo Švýcarsku. Důvody proč se jich drží, Tomáš Weiss docela dobře popsal.

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den. Myslím si, že Váš názor je poněkud jednostranný. Beru na vědomí, že pouze 20% prodáváných knih (neperiodických publikací) v ČR je kvalitní beletrie s určitou kulturní hodnotou. Kniha 50 odstínů šedi podle SČKN tvořila 2% celkového! obratu knižního trhu a mám za to, že nebyla nijak předražená.Přesto stačila pokrýt nemalé výdaje spojené např. s marketingem a důslednou reklamou. Málo známí autoři pak vydávají své knihy v malém nákladu z důvodů menšího zájmu a to se negativně odráží i na ceně (začarovaný kruh). Pokud by došlo k inverzi tohoto stavu a zavedení jednotné ceny, vracíme se k původní myšlence z roku 1900. Bestseller by se díky popularitě mohl prodávat za vyšší cenu než za cenu s maximální slevou, díky které obchodník bojuje s konkurencí. Zisk nakladatelství z prodeje bestsellerů by pak mohl pomoci méně populárním knihám v jejich propagaci. Myslím si tedy, že jednotná cena knih není nástrojem regulace konkurenceschopnosti, distribuce apod. ale je snahou udržet kulturní přínos knihy. I když spousta odborníků se snaží vysvětlit tento zákon či úpravu hospodářské soutěže ryze ekonomicky, kulturní aspekt je stále zřetelný.Nejprodávanější knihou minulého roku byla Kuchařka Ládi Hrušky a mně se zdá, že se dnes prodává kniha jako kus zboží bez ohledu na obsah. Holt kulturní hodnota a popularita mají dnes již pramálo společného.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co vyjde během jarního Velkého knižního čtvrtku?