Přeskočit na hlavní obsah

Další kniha Dana Browna bude o Praze!

V zákulisí se o tom dlouho špitalo, potvrdit to nikdo nechtěl. Dnes už to je ale venku a my to víme jako první: Příští kniha Dana Browna se bude odehrávat v Praze!


Když byl Dan Brown posledně v Praze, měl velmi bohatý osobní program. Z něho na veřejnost unikly jen útržky – a mezi nimi letmá zmínka o tom, že Dan Brown navštívil Strahovský klášter, aby si prohlédl tamní impozantní knihovnu. Dnes už víme, že tato turistická zastávka měla i jiné, tehdy netušené pozadí.

Více než jako turista totiž Dan Brown strahovský klášter navštívil jako spisovatel. Již tehdy měl v hlavě nápad, že by jeden z dalších románů situoval do Prahy. Podle zdrojů z lidí blízkých agentuře Dana Browna ten nápad v hlavě nosil pět let. Nemohl si nevšimnou přitažlivého genia loci města, které je svou atmosférou známé po celém světě.

O ději chystané knihy se toho moc neví. Informace jsou skoupé a často protichůdné. Podle jedné verze mělo jít o Golema, který měl mít údajně potomky, jejichž další a další potomci žijí dodnes. Mělo jít o podobně šokující zápletku, jako v případě Da Vinciho Kódu. Pak ale zemřel Václav Havel a podle těchto zdrojů golemskou linii svého pražského románu Brown opustil. Havel měl být totiž ústřední postavou příběhu.

Jak ale včera napsal často dobře informovaný blog Dan Brown and his amazing books, neopustil ve svých myšlenkách na příběh Prahu jako takovou. Několikrát se k nám potají vydal (především v době karlovarského filmového festivalu, kdy, jak známo, bývá Praha vylidněná a riziko prozrazení bylo nejmenší z celého roku) a hledal příběhy a místa, kam by svůj chystaný příběh situoval. Až nad petřínskou strání objevil strahovský klášter, o kterém dosud nevěděl. Při další, tentokrát již oficiální návštěvě Prahy se mu povedlo domluvit si prohlídku tamní knihovny a nápad byl na světě.

Podle toho, co se povídá, strahovské zdi ukrývají knihu, která je mnohým nebezpečná. Napsal ji jistý latinskoamerický mudrc, jehož jméno dnes nesmí býti vysloveno a jeho kniha je hluboko ukrytá před lidským zájmem. Ten, kdo se této knihy zmocní, se zmocní i obrovské Síly Ducha. Tak mocné, že s její pomocí může ovládnout celý svět. Je ale potřeba knihu převést do srozumitelné řeči, a to neumí nikdo jiný, než Robert Langdon. Kniha se ale jednoho dne ztratila a Langdon je povolán do Prahy, aby ji našel.

Toto vše je sestaveno z náznaků, které o té knize kolují internetem. Jak už jsme se mohli často přesvědčit, Dan Brown mate tím, že současně rozpracuje tři až pět motivů knihy, ze kterých pak dokončí jen jeden. Ostatní jsou pouze pro odvedení pozornosti. Již brzo se ukáže, jestli tento příběh patří k těm vybraným, které přežijí až do finální podoby Brownovy nové knihy. V angličtině má vyjít na podzim 2019.

Pokud jste dočetli až do konce, podívejte se na datum, kdy byl tento článek publikován. Ale kdo ví, třeba jsem se trefil :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Polemika: Proč Martin Vopěnka útočí na Literu?

V diskuzi o udílení cen Magnesia Litera ve facebookové skupině Literární s(n)obi jsme zabrousili na velmi tenký led. A tím je útok Martina Vopěnky, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatele a majitele nakladatelství Práh na Literu. Než se pustím do rozboru toho, co MV řekl, ocituji zde otázku, na kterou odpovídal i celou jeho odpověď. Otázka padla v rozhovoru pro časopis Knihkupec , což je vedlejší projekt marketingového ředitele Euromedie: Jste jeden z mála českých autorů, kteří získali respekt i v zahraničí. Román Můj bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi měsíce v britských The Times. Také v Polsku vám vycházejí skvělé recenze – lepší než v Čechách. Čím to je? Poněkud neskromně se cítím být světovým spisovatelem, což mi zdejší literární scéna nemůže odpustit. Nevolím malá česká témata, zajímají mne ta velká, obecně lidská, civilizační, filozofická. Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie Litery říkat něco v tom smyslu, že oni vlastně hledají spíš něco, co by jin

Recenze: Petr Stančík – Pravomil

Jaký je nový román Petra Stančíka Pravomil? Po několika letech jsem se rozhodl vrátit k Petru Stančíkovi a podívat se na jeho knihu zblízka.  Petr Stančík se na české literární půdě pohybuje už pěknou řádku let. Dokonce déle, než je známý široké veřejnosti, do jejíhož povědomí se dostal románem  Mlýn na mumie . Ten bývá definován jako  „mystický gastronomicko-pornografický thriller“  (citace z oficiální anotace), ale tuto definici více než cokoliv jiného můžete brát jako (fungující) prodejní nálepku. Mlýn na mumie byla historická detektivka plná životní radosti, humoru a jazykové nádhery. Upřímně jsem si díky této knize Petra Stančíka zamiloval. O pár let později mě láska opustila. Důvody zde rozebírat nebudu, ale vlastně jsem se od jisté chvíle vyhýbal všemu, co Stančík napsal. Až do dnešních dní – a ještě že tak. Před pár týdny totiž v nakladatelství Druhé město (jeho domácí nakladatel) vyšel román Pravomil, popisující život skutečného československého hrdiny – Pravomila Raichla.