Přeskočit na hlavní obsah

Kdo se letos utká o Literu?

Přicházející jaro slibuje mnohé, ale pro nás knihomoly to znamená především nový ročník Magnesia Litery. Dnes byly vyhlášeny nominace a v tomto článku vám povíme, které knihy mají letos šanci získat tuto nejvýznamnější českou literární cenu.


Litera za prózu

Litera za prózu bývá, obvykle, jednou z výkladních skříní těchto cen. Každoročně se zde naplňuje poselství Litery – totiž vyhledávat dobré knihy, které často zůstávají stranou masové pozornosti. Stoprocentně to platí o románu Vítr, tma, přítomnost Václava Kahudy z Druhého města, který kromě pár recenzí prosvištěl téměř nepozorovaně. Kahuda se po mnoha letech vrátil ke svým čtenářům s příběhem, který málokoho nechal chladným. Nebo kniha IMAGO TY trubko Hany Lundiakové – pozoruhodný debut z Knihy Zlín, který už mezitím začal svou cestu za světovou slávou. Třetí knihou, kterou chci z nominací zmínit je Mlýn na mumie Petra Stančíka. Ta si od vydání získala tisíce čtenářských srdcí a sbírá jednu nadšenou recenzi za druhou. Mezi další nominované patří: Předběžná ohledání (Petr Pazdera Payne), Básník od Martina Reinera (román o Ivanu Blatném) a kniha Hagibor Mileny Slavické.

TIP TKF: Doufám a myslím, že vyhraje Básník – román o Ivanu Blatném.


Litera za literaturu faktu

Ještě mám v paměti loňský fenomenální úspěch Padevětova Průvodce protektorátní Prahou, který opanoval nejen tuto kategorii, ale i Magnesia Literu jako takovou. Kdo má šanci letos? V první řadě je to Bohumil Doležal s knihou Události, velký knižní výbor z každodenních glos a komentářů. Jako další mají šanci knihy Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje (od Zdeňka Hojdy) a Ten, který byl. Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou od Pavla Janouška. Překvapením je, že v této kategorii chybí nominace na knihu Havel Michaela Žantovského nebo Vladimíra Čerepkovová od Alice Horáčkové (ta ale dostala nominaci v jiné kategorii).


TIP TKF: Zde je těžké odhadovat. Dá porota přednost známému jménu, nebo ocení neviditelnou, přesto důležitou práci? Myslím, že porota ocení jedno z méně známých jmen - buď knihu Zdeňka Hojdy, nebo Pavla Janouška.

Litera za překladovou knihu

Další ostře sledovaná, a dopředu probíraná kategorie je Litera za překladovou knihu. Kdekdo čekal, že se zde objeví Kvítek karmínový bílý od Michela Fabera, která před Vánocemi vzbudila velkou pozornost. Porota se nakonec rozhodla nominovat tyto knihy: Brodeckovu zprávu od Phillppa Claudela (překlad Kateřina Vinšová). Ta není vůbec neznámá, několikrát byla zmíněna v prosincové anketě Kniha roku Lidových novin. Další je Ostrov Roye Jacobsena (překlad Jarka Vrbová) o drsném životě v severozápadním Norsku. Třetí nominaci získala kniha Jen jestli si nevymejšlíš Shela Silversteina (přeložili Lukáš Novák, Stanislav Rubáš a Zuzana Šťastná).


TIP TKF: Přál bych to Brodeckově zprávě, ale tuším, že Magnesia Literu za překladovou literaturu dostane Ostrov.

Litera za nakladatelský čin

Dojemnou událostí loňského slavnostního večera bylo, když Paseka získala Literu za své Velké dějiny zemí koruny české – dílo ohromující svým rozsahem i fundovaností. Kdo bude jeho nástupcem? Velkou naději mají Dějiny československého komiksu 20. století od kolektivu autorů, který vedli Tomáš Prokůpek a Pavel Kořínek. Kniha ohromná a pro český komiks důležitá. Bez šance není ani Akademický atlas českých dějin od Evy Semotamové (a kolektivu), což je možná nejobsáhlejší jednosvazková publikace o českých (a slovenských) dějinách. Last, but not least: Kamil Lhoták a kniha je název třetího nominanta – knihy Jana Dvořáka a Roberta Héderváriho, která se věnuje knižní tvorbě Kamila Lhotáka.

TIP TKF: Přál bych to Dějinám československého komiksu, ale myslím, že to vyhraje Akademický atlas českých dějin.

DILIA Litera pro objev roku

Tato kategorie, která má ukázat vycházející hvězdy naší literatury, je mimořádně zajímavá. Třeba tím, že se tam dostal Matěj Hořava s knihou Pálenka, která bývá často označována jako nejvýraznější a nejzajímavější český debut posledních let. Najdete tu také Alici Horáčkovou, která vydala knihu Vladimíra Čerepkovová - Beatnická femme fatale, kde vypráví fascinující životní příběh této mimořádné osobnosti. A jako třetí je tu Zřetelně nevyprávíš – básnická sbírka Alžběty Michalové.

TIP TKF: Pálenka Matěje Hořavy je opravdovým fenoménem a myslím, že Literu nakonec získá. Její úspěch jsem ostatně předvídal hned krátce po vydání.

Litera za knihu pro děti a mládež

Dětské knihy jsou důležitou součástí Magnesia Litery a i letos měla porota z čeho vybírat. První nominovaná je kniha Proč obrazy nepotřebují názvy od Ondřeje Horáka a Jiřího Franty – vizuálně hravá kniha o moderním umění. Další je Muž z hodin Vratislava Maňáka, která dětem odpoví na otázku, proč se na podzim mění čas. Tato kniha bývá označována jako první český příspěvek do žánru steam-punk. A nakonec tu máme knihu Škvíry Marky Míkové – pohádkový příběh o malé Matyldě, která žije v paneláku se svým workoholickým otcem a nemá tušení, proč s nimi nežije její maminka.

TIP TKF: Myslím, že porota ocení Muže z hodin, který spojil originální příběh a skvělé ilustrace.


Litera za poezii

A nakonec tu máme poezii. Zajímavé je, že letos tu jsou dva zástupci nakladatelství Dauphin: Olga Stehlíková s knihou Týdny a Michal Maršálek s knihou Černá bere. Třetí nominaci dostal Dan Jedlička za svou knihu Sbohem malé nic, která vyšla v nakladatelství Perplex.


TIP TKF: Myslím, že Literu získá kniha Týdny Olgy Stehlíkové.

Nominace jsou tedy známé a nám nezbývá než čekat do 14. dubna, kdy bude slavnostní vyhlášení vítězů. Do konce měsíce března také můžete hlasovat v Kosmas Ceně čtenářů - hlasovat můžete pro původní českou prózu vydanou v roce 2014 a soutěžní formulář najdete zde.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…