Přeskočit na hlavní obsah

Magnesia Litera přichází s novou cenou o nejlepší blog

Občanské sdružení Litera připravilo pro letošní již 14. ročník cen Magnesia Litera novou cenu – „Magnesia Blog roku“. Nyní bylo odbornou porotou vybráno 6 nejlepších blogů a je pouze na veřejnosti, aby prostřednictvím internetového hlasování určila absolutního vítěze. Ten získá 50 000 Kč od společnosti Karlovarské minerální vody, a.s., na knižní vydání své internetové tvorby.
Cena Magnesia Blog roku byla vytvořena v reakci na stoupající kvalitu literární úrovně blogů. Odborná porota, složená z vítězů cen Magnesia Litera, Petry Soukupové, Emila Hakla a literárního kritika a zakladatele knižních cen Magnesia Litera Pavla Mandyse, vybrala šest nejlepších blogů. Při výběru byly posuzovány blogy ze všech oblastí, přičemž byl kladen důraz na literární kvalitu. Tato soutěž je jedinečná právě tím, že není hodnocena grafická stránka blogů, ale primárně literární obsah. „Stejně jako Magnesia Litera hledá nejlepší knižní projevy, tak i tato nová kategorie má za cíl hledat ty nejlepší literární projevy blogů,“ řekl Pavel Mandys.

Od pondělí 23. 3. 2015 může veřejnost na webu www.magnesia-litera.cz hlasovat pro jeden z šesti nominovaných blogů a zvolit ten nejlepší, který bude vydán v knižní podobě. Ve finálové šestici je zastoupen například i fotoblog a každý si tak může najít svého literárního favorita, kterého v soutěži podpoří. Kdo se stane absolutním a prvním vítězem této nové ceny, bude možné sledovat na slavnostním předávání cen Magnesia Litera 14. dubna od 20 hodin na České televizi.

Nominovaní autoři a jejich blogy:


Při hodnocení blogů se trojčlenná porota shodla na následujících odůvodněních nominací:



Fotoblog Jiřího Peňáse

„Pravidelný útvar veterána české publicistiky nese název fotoblog a opravdu tam vždy fotografie jsou (a kvalitní). Nicméně těžiště spočívá v příjemně odlehčeném a přesto informačně nabitém literárním náčrtu lokality, kterou se v tom kterém pokračování zabývá – domácí i zahraniční. Jeden z mála blogů, kde nedominuje ego, nýbrž novinářská poctivost.“



David Grudl: La Trine
„Vtipný a věcně srozumitelný programátor se stylisticky vybroušeným literárním talentem – zní to jako protimluv, ale je to tak. David Grudl píše blogy La Trine & phpFashion – první je pro normální lidi, druhý spíš pro počítačové autisty, ale i kdyby čtenář nerozuměl ničemu, potěší ho ta jakoby mimochodem proběhnuvší breberka. Vzácný případ multitalentu, z něhož čiší, že ho to všechno baví.“


Iva Pekárková: blog na iDnes.cz
„Renomovaná spisovatelka dlouhodobě udržuje vynikající úroveň svého blogu. Vychází ze svých každodenních zkušeností života s partnerem-černochem v Londýně mezi komunitou přistěhovalců, přičemž jejich místy docela tragikomické peripetie sleduje sice s pochopením, ale věcně, realisticky a bez politické korektnosti. Autorku stejně jako v jejích prózách zdobí jednoduchý, místy rázný styl i nesmlouvavost: k psanému textu, zachycovaným lidem i k sobě samé.“


Marie Doležalová: Kafe a cigárko
„Mladá herečka známá zatím hlavně z televizních seriálů (Comeback, Cesty domů) s nadhledem a vtipem líčí „historky z hereckého podsvětí“. Mnoha předsudky opředenou profesi rozpustile demýtizuje, ukazuje, že sláva a velké výdělky jsou jen pro pár vyvolených v tvrdé konkurenci mnoha podstatně méně úspěšných adeptů. Sebeironické, často nápaditě pointované texty prokazují autorčin rozhled i vypravěčskou dovednost.“


Pavel Šplíchal, Jakub Ryška: Prigl
„Velmi nekorektní glosy a rozbory všech možných aktuálních kulturních a společenských jevů a trendů. Brněnský autor se břitkými, jízlivými a většinou velmi výstižnými charakteristikami strefuje zejména do mladých dospělých či těch, kteří za mladé ještě stále chtějí být považováni. Kavárenské kvazisociologické analýzy, které nutí ke smíchu i potrefené.“


Dominik Landsman: Deníček moderního fotra
„Muž na mateřské dovolené je v našich podmínkách stále ještě celkem nezvyklá věc. Zvláště, když o tom dokáže vtipně psát. Nesnesitelné dítě, otec, který to nezvládá, a mnoho situací, v nichž komicky prokáže svou nedostatečnost; ale nevzdává to. Nekompromisní legrace i pro ty, co ještě děti nemají.“

zdroj: Tisková zpráva 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chcete zničit knižní trh? Nakupujte v levných e-shopech

V době srovnávačů scen je nakupování knih krásné. Odpoledne při cestě ze školy či z práce se zastavíte v tom krásném knihkupectví na rohu, abyste se podívali, co tam mají nového. Necháte si od prodavače, nebo dokonce od knihkupce poradit, a pak jdete domů, a knihu si objednáte z nejlevnějšího e-shopu, který najdete.

Není všechno zlato, co se třpytí (recenze nového Saturnina)

„Tak nám dopsali Saturnina,“, chtělo by se říci společně s paní Müllerovou ze Švejka. Protože bomba v podobě pokračování příhod nekonvenčního sluhy je podobná té, která v Sarajevu začala nové tisíciletí. Bomba, která byla hozena nečekaně a s razancí, která se v české literatuře hned tak nevidí.

Kolik moci člověk unese? Recenze Macbetha od Joa Nesbøho

Neznámé místo, sedmdesátá léta. Společnost se vzpamatovává po vládě policejního šéfa Kennetha, za jehož panování město upadlo do chaosu a zločinu; drogová mafie si tu vytvořila svůj stát ve státě. Nový náčelník Duncan se však rozhodl toto město zlepšit. Pomalu se mu to začíná dařit, byť mafiání mají stále silné slovo, a důvěra lidí v politiku a věci veřejné není kdovíjaká. Jeden z jeho podřízených se jmenuje Macbeth, šéf Útvaru rychlého nasazení. Minulost tohoto oddaného policajta není vůbec čistá, přesto však jeho úmysly zůstávají dobré. Alespoň ze začátku, touha po moci (a po lásce) jej vrhne na temnou stranu síly.