Přeskočit na hlavní obsah

Strhující detektivka reflektující historii



Dominik Dán patří bezesporu k nejzářivějším hvězdám na slovenském literárním nebi. Každá jeho kniha se ihned po vydání vyšplhala na přední příčky prodejnosti a takřka ihned se stala bestselerem. Velkou zásluhu na tom má krom literárních kvalit knih i aura tajemnosti. Dominik Dán je totiž pseudonym aktivního elitního policisty, jenž odmítá odtajnit svou pravou identitu.






Román Uzel, který nakladatelství Slovart právě vydalo je sice z roku 2012, ale v rámci příběhové chronologie hlavních postav je románem prvním, úvodním. Čtenář se seznámí s policejním oddělením takzvaného Našeho města, jež odkazuje na Bratislavu a hlavně s postavou Richarda Krauze. Ten se z prostého pochůzkáře díky jednomu úspěšnému případu dostane v policejní hierarchii výš. Do „mordparty“.

Krauzovo uvedení do nového způsobu policejní práce si vezmou na starosti kolegové Hanzel a Burger. Nejmladší člen oddělení se tak během týdenního tažení po restauracích a barech seznamuje se spolupracující „galerkou“ a učí se, jak nejlépe zapadnout do již sehrané party kriminalistů s čímž mu pomůže jeho první „velký“ případ. Vražda v rafinérce.

Při vyšetřování se výborně uvede díky svým znalostem z průmyslové školy. Postupně však sám zjišťuje, že v tomto případu nepůjde jen o vraždu samotnou, ale o mnohem víc. O jeho svědomí, hrdost a důstojnost. Pochopí, že to je právě onen pomyslný uzel, s kterým si bude muset poradit.

Uzel je však silně utažen za pomoci několika nitek. Příběh knihy se odehrává v roce 1988, v kterém autor kromě příběhu o vyšetřování vraždy rozkrývá osudy několika postav. Na nich autor nekriticky, ovšem ani ne uctíváním, reflektuje nedávnou minulost.

Příběhy Dany, jíž na Západě zůstali rodiče a kterou doslova pronásleduje Státní bezpečnost i špičkového pilota Viktora, jenž se „jen“ z hlediska režimu špatně oženil, protože jeho žena má francouzskou matku a otce diplomata, jsou plné politické situace a odkazů na fungování tehdejší společnosti. Celé drama vyvrcholí na ostře hlídané slovensko-rakouské hranici, pod hradem Devín, kdesi v místech u řeky Moravy. Právě zde se totiž spousta lidí pokouší přeplavat na Západ, ovšem mnoho z nich umírá v dešti kulek pohraničníků.

Dominik Dán vytvořil příběh, z kterého mrazí a který poučí. V záplavě skandinávských detektivek je tato kniha příjemnou změnou. Čtenáři mohou mít radost, že přece jen existuje někdo, kdo se v československých literárních podmínkách může měřit se silnou konkurencí. Dominik Dán nejenom, že dokáže vystavět rafinovanou detektivní zápletku. Dokáže se ponořit do psychologie postav, do jejich osudů a to vše propojit s jasnými historickými fakty. To vše dává dohromady strhující a mrazivé čtení.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…