Přeskočit na hlavní obsah

I mistr se někdy utne a čtenář u toho usne (recenze Přízraku)

Jo Nesbø se svými detektivkami dostal nad žánr a pustil svou fantazii na volno. Čím víc se blížil závěru celé série s Harry Holem (která avizovala deset dílů), tím temnější a surovější příběhy byly. V devítce jakoby hodil motor na volnoběh.

Můj vztah k jeho knihám prošel několika etapami. Od nedůvěřivého našlapování (Nemesis), přes nadšení (Pentagram! Sněhulák!) až k vystřízlivění a do určité míry kocovině (Levhart). Při
předchozím díle, Levhartovi (respektive až při opakovaném čtení), jsem si říkal, jestli už to Nesbø trochu nepřehání. Hole se stal téměř nadčlověkem - supermanské schopnosti hlavního hrdiny zakryly to, co jsme na jeho knihách tak obdivovali. Logicky jsem se tedy bál, jak bude pokračovat v Přízraku.

Ten se celý motá kolem oslosské drogové scény a tím, kdo tentokrát potřebuje zachránit není Harry Hole, ale syn jeho dávné lásky Oleg (ano, ten malý Oleg, v tomto díle už trošku dospělejší). Z tématu jsem měl obavy, protože tohle není prostředí, které bych v knihách vyhledával. Ale nakonec se ukázalo, že to prostředí samo o sobě problémem není.

Tím problémem, který s Přízrakem mám, je jeho první polovina. Dost to připomíná nepovedený start série – Netopýra. Samozřejmě: i zde je vidět, že Jo Nesbø má obrovský talent psát, že jeho vypravěčské schopnosti jsou nadprůměrné, nicméně jeho čtenáři, zmlsaní lepšími díly, už čekají trochu víc. Třeba tu ponurou atmosféru ze Sněhuláka, nebo ten bipolární příběh jako z Červenky. I v Přízraku se dostává ke slovu retrospektiva, ale vzpomínky mrtvého feťáka mi přišly jako špatně zvolený způsob, jak tuto část příběhu vyprávět.

Pochopitelně i tentokrát se příběh rozběhne a zhruba od poloviny knihy dostává spád, na který jsme přes dvě stě stran čekali. Je dobře, že Harry v této knize zmoudřel a už to není ta troska na dně. Čtenář má zase chuť mu fandit, aniž by musel skousnout jeho excesy.

Knihy, které patří do jednolité série, je třeba chápat a hodnotit v kontextu ostatních dílů. Kdyby byl přízrak “stand-alone” románem, patrně bychom k němu byli o něco méně kritičtí. Ježe po zkušenosti se skvělou Červenkou a dechberoucím Sněhulákem je oprávněné čekat víc, než přináší Přízrak. V tomto případě nešlo ani tak o to, jak případ dopadne, ale o to, jak dopadne Harry Hole. Myslím totiž, že tato kniha je do velké míry přípravou na velké finále, které nás v českém překladu čeká příští rok na jaře. Rozhodně se máme na co těšit.

Jo Nesbø: Přízrak

Hodnocení: 55%
Přeložila: Kateřina Krištůfková
Vydala: Kniha Zlín

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kam v Praze pro knihy?

S koncem oblíbeného knihkupectví v Kaprově ulici se objevovaly výkřiky o tom, jak mizí tradiční knihkupectví a jak už pomalu není kam chodit pro knihy. Tak jsem se rozhodl dát dohromady pár tipů. Další, ty vaše, uvítám v komentářích pod článkem či na sociálních sítích.

Co vyjde během jarního Velkého knižního čtvrtku?

Rovnou vám říkám, že odpověď na otázku v názvu článku zatím neznám. Napnul jsem ale veškeré síly, abych to zkusil odhadnout a tady jsou mé spekulace. Vzhledem k charakteru tohoto článku se dočtete jen oficiální anotace knih a link na web Kosmasu, který tuto legendární knižní akci pořádá. Velký knižní čtvrtek bude 16. 3. 2017 – tedy pokud se Kosmas bude držet svého zaběhnutého schématu (třetí čtvrtek v březnu).

Za zmínku stojí, že v tomto VKČ poprvé bude chybět titul z Knihy Zlín, a to proto, že Knihu Zlín akvírovala konkurenční distribuce, respektive Albatros Media. Tím pádem by Kosmas nemohl mít distribuční exkluzivitu, což je podmínka zařazení do VKČ.

Ještě jednou opakuji, že tento seznam je čirá spekulace a pravděpodobně bude finální seznam titulů ve Velkém knižním čtvrtku odlišný. Věřím ale, že těch odlišností moc nebude :-)