Přeskočit na hlavní obsah

Podivuhodná cesta fakíra, který měl raději zůstat doma

S humoristickou literaturou to máte těžké. Skvělý nápad může slibovat nálož legrace, ale pokud zůstane jen u něj, výsledkem je průšvih. Lépe řečeno průser. Fakír, který uvízl ve skříni z Ikey (a jeho pozoruhodná cesta, abychom doplnili název) sice naprostým průserem není. Pokud se ale těšíte na dobrou, humornou knihu, tato recenze vám vysvětlí, proč byste měli sáhnout po jiné.

Jsme tedy u základního příběhu knihy. Podvodnický fakír letí do Evropy, aby si tam koupil postel s hřebíky (v Ikea), kterou doma výhodně střelí a bude za vodou. Pak se ale stane spousta věcí a on skončí na hranici Anglie, ve Španělsku, v Itálii a tak dál. Stihne se zamilovat, stihne zbohatnout a stihne napsat knihu (asi). No a jak to končí si nechám pro sebe – pro případ, že by vás tato recenze neodradila a přece jen tu knihu chtěli číst.

Mám s tou knihou dva základní problémy: 1) Nesmál jsem se (což je u humoristického románu poměrně zásadní nedostatek) 2) Smál jsem se tam, kde to asi autor nechtěl a kdyby věděl, že jsem se tomu smál, radost by mu to neudělalo.

Ad 1: Většina příhod, které Fakír prožívá jsou jako vystřižené z nějaké letní crazy cool komedie Zdeňka Trošky. Nic proti. Jenže já chci číst inteligentní humoristický román, jako například Muž jménem Ove, nebo i ten proklínaný i do nebe vynášený Stoletý stařík. Samozřejmě se pohybujeme na poli individuálního vkusu, takže si dovedu představit, že to někomu vtipné přijde a nechci se přít o to, jestli je to dobře nebo ne. Bohužel ta celá myšlenka není vůbec originální. Fakír prostě před někým utíká, a pokaždé se stane nějaká náhoda, která ho na chvilku zdrží tam, kde je a pak se zase něco stane a on jede dál (letí, plove). Hm. No, jak říkám, vtipe vylez.

Ad 2: Autor a bohužel i česká překladatelka (které si jinak velmi vážím) se uchýlili k takovému pokleslému slovnímu humoru. Protože se mi to nechce přesně hledat v knize, popíšu to na příkladu, který v knize není, ale dokonale tuto moji námitku ilustruje: Jmenujete se Rabídranáth Shouckel, ale v knize vám budou říkát Drátnarval Šourek, Drátrozedral Šukal – a tak dál. Pokaždé jinak. Má to prý znamenat, že indické jméno je pro nás tak těžko vyslovitelné, že mu blbě rozumíme. No, jak říkám, vtipe vylez. Ještě horší bylo, že této autorově snaze jsem se cca od poloviny knihy začal vysmívat a to je snad to nejhorší, co se autorovi může stát.

Chci říct, že nebylo utrpení tu knihu dočíst, protože to bylo napsané velmi lehce a je vidět, že autor umí psát. Bohužel ale znám spoustu českých blogerů, kteří dovedou psát mnohem lépe, než autor Fakíra, minimálně co se stylistiky týče. A rozhodně znám hodně blogerů, kteří mají lepší smysl pro humor. Fakír je vlastně znásilnění žánru a bohužel, nepíšu to rád, špatnou vizitkou humoristické literatury jako takové.

Hodnocení: 20%
Autor: Romain Puertolas
Překlad: Anežka Charvátová
Vydavatel: Argo

Komentáře

  1. Ha, já věděla, že tohle by nebylo nic pro mě, už Stoletý stařík mi nepřišel tak inteligentně vtipný, jak ostatním a od tohohle jsem čekala i trochu průser a jsem ráda, že jsem o ní do teď (a teď už vůbec) nepřemýšlela :)

    OdpovědětSmazat
  2. coz o to tento cilene mireny (pro nekoho az laciny) humor mi tak nejak nevadi, horsi je, ze ve chvili kdy clovek prekroci polovinu knihy, uvedomi si, ze je to vlastne vsechno porad dokola a autor akorat meni staty...

    OdpovědětSmazat
  3. Ona ta humoristická literatura přišla jako velká vlna, u čtenářů zaznamenal ten proklatý (a velmi čtivý!) Stařík senzaci, takže se asi můžeme těšit na další podobné kousky. Já se tedy přiznám, že Staříka dočteného nemám (z určitých důvodů, ale líbil se mi velmi), ale takový Boček a mne zatím minul.

    Víš o něčem, co by mělo v dohledné době vyjít?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, v září bude nový Boček, ale to není zrovna humor. Četl jsem to nedávno (druhé vydání) a bylo to o něco méně humorné než Aristokratky, ale zase lépe napsané. Jinak o žádném vyloženě humoristickém románu, který by měl v dohledné době vyjít, nevím.

      Smazat

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…