Přeskočit na hlavní obsah

Knižní menu 21

Dvacáté první knižní menu přináší severské detektivky, nigerijský román nebo magický příběh z New Yorku 20. století. Opět to nejlepší z knižních novinek posledních dní.


Yrsa Sigurdardóttir: Poslední rituál



V souvislosti se severskou krimi se často používají přívlastky jako “dechberoucí” nebo “mrazivá”. Hlavně ten druhý, protože jak víme, “na Severu” bývá chladno, tak je to takový literárně-geografický vtípek. V případě knih islandské autorky Yrsy Sigurdardóttir to ale platí beze zbytku. Z jejich knih skutečně sálá chlad a mráz. Poslední rituál je první díl této série a v českém překladu vychází po dlouhých sedmi letech. A opět se budeme bát. Na místě vraždy zůstalo tělo bez očí... Co skrývá třetí znamení? V budově univerzitní katedry historie v Reykjavíku je nalezena zohavená mrtvola německého studenta Haralda. Má vypíchnuté oči a jeho tělo je označeno magickou runou. Bohatá rodina zavražděného najme bývalého kriminalistu Matthiase a islandskou právničku Tóru. Příběhů s právničkou Tórou už vyšla celá řada, takže nemusíte dlouho čekat na další díl.




Helon Habila: Mrtvá voda


Zatímco severská literatura je dnes velké téma (a po právu), nigerijská zase tak moc známá není. Nakladatelství Moba se rozhodlo k odvážnému kroku a vydává román Mrtvá voda, kterou napsal Helon Habila. Mladý novinář Rufus se vydává do delty Nigeru, zasažené těžbou ropy, aby našel ženu manažera těžební společnosti, kterou unesli místní ozbrojenci. Rufus, plný ideálů a elánu, cestuje společně se svým dlouholetým vzorem, unaveným a cynickým Zaqem, který už vystřízlivěl z touhy změnit svět a v poslední době holduje spíše alkoholu. Tato kniha byla oceněna mnoha prestižními cenami a několik týdnů se držela na žebříčku bestsellerů po celém světě.








Johannes Anyuru: Bouře se přihnala z ráje



Edice Současná světová próza nakladatelství Argo patří k těm, které se dlouhodobě vyplatí sledovat. Knihy, které v ní vychází stojí za pozornost a snad se ještě nestalo, že by tam vyšlo něco špatného. Bouře se přihnala z ráje je v pořadí 55. svazek této edice a děj nás přenese do Afriky 20.století. Román líčí skutečný životní příběh autorova otce a podává strhující svědectví o celoživotním boji s totalitním myšlením. Mladý ugandský pilot ukrývající svou identitu pod písmenem „P“, jehož životní vášní je létání, se stane obětí společenských změn. V Ugandě dojde k puči a roku 1971 se moci chopí Idi Amin. „P“ stráví několik let na útěku, ale pak se dopustí osudné chyby – znovu se vrátí do Afriky coby pilot. V socialistické Zambii je však považován za agenta tajné služby nějaké západní mocnosti, je poslán dál do socialistické Tanzanie, kde je vězněn v zoufalých podmínkách, vyslýchán, a nakonec se ocitá v běženeckém táboře, kde zajatce připravují k útoku na Amina. „P“ znovu prchá a seznamuje se s mladou idealistkou, která mu umožní dostat se do Švédska. Je však už pozdě, jeho život je zmařen a čeká ho jen další, duševní vyhnanství, pokračování útěku. Celou situaci negativně ovlivňuje i rodinná zátěž. Život mladého pilota je definitivně rozdrcen ve víru historie, v bouři, která se přihnala z ráje. Tento román si budete pamatovat do konce svého života.

Leena Lehtolainenová: Bodyguardka II: Lev práva



Nejprodávanější finská autorka detektivek Leena Lehtolainenová je v Česku poměrně známá, její knihy teď znovu vycházejí péčí pražského nakladatelství Argo. Druhý díl trilogie Bodyguardka začíná v Itálii, kam Hilja odletěla za svým milencem jménem David Stahl, který se tu skrývá před běloruskou mafií. Jednoho dne však David zmizí a zoufalá Hilja se vrací do Finska. Najme si ji podnikatelka Monica, která už ji kdysi zaměstnávala. Nyní si otevřela restauraci, ale někdo jí vyhrožuje. Ve snaze klientku ochránit a zjistit, jak je to s Davidovým zmizením, se Hilja ocitne uprostřed vražedného komplotu mezinárodní mafie, která jí jde po krku. Tato série byla přeložena do více než 20 jazyků a po vítězném tažení v rodném Finsku se stala úspěšnou i na mezinárodní literární scéně.




Alice Hoffmanová: Muzeum prazvláštních věcí




Dnešní poslední knihu jsem vybral pro ty, kteří nechtějí číst detektivky, ale touží po velkém příběhu plném emocí a osudů. Takový je příběh dvou mladých lidí setkávajících se v New Yorku na počátku dvacátého století, ve městě, které prochází bouřlivým vývojem a skýtá netušené možnosti. V malém panoptiku na Coney Islandu žije malá Coralie a pod přísným vedením otce se připravuje na roli mořské panny. Coralie dospívá a už jí nestačí být poslušnou dcerou svého otce, živícího se pochybným způsobem. Při nočních toulkách na sever od New Yorku, kde v oněch dobách ještě vládne divočina, spatří mladého muže fotografujícího noční les a od té chvíle nemyslí na nic jiného. Ten zvláštní fotograf je Eddie Cohen, přistěhovalec z Ruska, jenž opustil otce i židovskou komunitu a pokouší se najít sám sebe. Když Eddie se svým fotoaparátem dokumentuje zkázu newyorských ulic po tragickém požáru v textilní továrně, dozví se o záhadném zmizení mladičké dělnice a začne se zajímat o její osud. Pátrání ho zavede do barvitého světa šarlatánů, šejdířů i snílků – až do Muzea prazvláštních věcí, kde se nakonec setká s Coralií. Možná se vám tento příběh zdá magický a neuvěřitelný, nicméně mohl se docela dobře stát. Spisovatelka Alice Hoffmanová ve svém líčení vychází ze skutečných událostí roku 1911 – dvou požárů, které patřily k nejtragičtějším v historii města. Prostředí, jímž obklopila své hrdiny, vykresluje s mimořádnou přesvědčivostí a autenticitou a New York sám se stává jedním z hrdinů této knihy. Hoffmanová splétá svým typickým stylem magii, romantiku i mistrovské vyprávění, na jejichž konci stojí setkání Coralie a Eddieho, křehký a upřímný příběh mladé lásky v bouřlivých časech.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…