Charles Willeford: Miami Blues (recenze)

Svět, ve kterém není místo pro hedvábné rukavičky. Svět, ve kterém má zákon ulice stejnou váhu, jako policie. Miami Blues je legendární kniha, která je řemeslně velmi dobře postavená a nezklame žádného fanouška žánru.
Fredy Junior Frenger právě přistál v Miami, rozhodnutý zásadně změnit svůj život k lepšímu. Byl právě propuštěný z vězení, kde si odpykával již několikátý trest a usmyslel si, že to bylo naposledy. Že se polepší. Toto rozhodnutí mu ale nevydrželo déle než pár desítek minut. Hned na letišti spáchá první vraždu (i když trochu mimoděk a vlastně ne tak záměrně) a od této chvíle se opět ocitá na šikmé plošině. Na té plošině s sebou strhne další místní postavičky, včetně „neviňoučké prostitutky“ Susie.


„Vraždu“ na letišti vyšetřuje Hoke Mosley, což je takový ten typický samotářský vlk detektiv, který každý svůj druhý plat posílá bývalé manželce jako výživné na syna. Bydlí v hotelové díře, nemá prakticky žádné přátele, kromě lahve alkoholu. Že vám to připomíná Harry Holeho? jen na první pohled – je tu podstatný rozdíl. Mosleyho vám bude líto, zatímco Harry Hole vzbuzuje spíš pocit nevole.

Miami Blues je celkem slavná kniha, která v českém překladu vychází až po neuvěřitelných třiceti letech. To, co na ní čtenář ocení je lehkost autorova pera. Skutečně – vše plyne plynule a v knize prakticky neexistuje hluché místo. Děj, na který Jo Nesbo spotřebuje pět stran se zde odehraje v pěti větách. To je samozřejmě myšleno jako nadsázka, ale nadsázka velmi blízká pravdě.

Všechny důležité postavy mají dost prostoru na to, abyste je mohli poznat a mohli si o nich udělat své mínění. Je to zajímavá sbírka – úplatný polda z mravnostního, hotelový pasák, naivní prostitutka toužící po novém životě... Tvoří se před námi svět Miami za oponou, svět střetu kultur i střet světů. Přitom není do poslední chvíle jasné, jak to dopadne. Víte sice naprosto přesně, kdo je ten špatný, tedy nečekáte na záhadné odhalení, kdo je vrah. Díky tomu je Miami Blues spíše thrillerem, než detektivkou.

Dobrou zprávou je, že autor má smysl pro černý humor. Není ho zde příliš, ale je na správných místech. Miami Blues je typická kniha do kufru. Budete se při čtení bavit, ale patrně se k ní znovu vracet nebudete. Je to prostě dobrá konzumní literatura, která fanoušky žánru určitě nezklame.

Nezbývá než doufat, že se s Hokem Mosleym v českém překladu znovu shledáme, protože knih s ním napsal Charles Willeford dohromady deset.

Hodnocení: 75%

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

Jakub Železný: Kinského zahrada (recenze)

Raynor Winnová: Bouřlivé ticho