Přeskočit na hlavní obsah

Po Kukačce přijde...bourec morušový!

Robert Galbraith, což je J. K. Rowlingová v přestrojení, nedávno vydal knihu Cuckoo's Calling - v českém překladu Volání Kukačky. Tato skvělá detektivka se brzy po vydání (ano, po odhalení skutečné autorky) stala megahitem a tak se logicky čekalo na pokračování. Pokud vládnete anglickým jazykem, dočkáte se 19. června.
Druhá kniha s mimořádně charismatickým soukromým očkem Cormoranem Strikem se v angličtině jmenuje The Silkworm a přestože vám budou někteří tvrdit opak, český název zatím znám není – bude
až na podzim. Tím, že knihu napsala Rowlingová a že první díl byl tak dobrý (a to skutečně byl) je to jedna z nejočekávanějších knih letošního roku a český překlad na tom nebude jinak.

Musíme si ale počkat, protože vyjde až na jaře 2015. Překladatel totiž dostane knihu až v momentě vydání, tak přísné jsou bezpečnostní opatření kolem knih J. K. Rowlingové, ať už si říká J. K. Rowlingová, nebo Robert Galbraith. Tisková zpráva Nakladatelství Plus dále říká toto:

Už z ukázek je zřejmé, že se čtenáři mají opět na co těšit. Tentokrát budou jedinečný soukromý detektiv Cormoran Strike a jeho odhodlaná asistentka Robin řešit případ zmizení spisovatele Owena Quinea. Ten právě dokončil rukopis knihy, jejíž vydání by mohlo řadě lidí zkomplikovat, nebo dokonce zničit život. A je tak spousta podezřelých, kteří by měli důvod spisovatele umlčet…

No nevím jak vy, ale já osobně si rád počkám. Knihu bude opět překládat pan Ladislav Šenkyřík. 

P.S. Pssst, Silkworm je prý „bourec morušový“, přestože není vůbec jisté, že se tak kniha bude jmenovat. :)

P. P. S. Nakladateství Plus na Facebooku oznámilo možný název knihy: Hedvábník. Slyšíte, jak mé buňky křičí a jásají, že? Myslím, že to je skvělé jméno. :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…