Přeskočit na hlavní obsah

Leif GW Persson: Linda, příběh zločinu

Mezi autory severské literatury jedno jméno vyčnívá: Leif GW Persson. Nejen svým osobním příběhem, ke kterému se ještě dostanu, ale rozsahem svých knih. Čtyři, které v českém překladu vyšly mají dohromady úctyhodných 2324 stran. Linda, ta zatím poslední, je víc, než jen severskou kriminálkou.
Perssona mám rád, ale u jeho knih jsem byl v minulosti trochu nešťastný. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že ty překlady do češtiny jsou mírně řečeno nepovedené. A tak jsem zaplesal při zjištění, že Lindu přeložil pan Bojanovský, který moc dobře přeložil knihy Johana Theorina, nebo Lizy Marklundové. A ten rozdíl je opravdu znatelný. Tentokrát se mi nestávalo, že by slova obrazně „tahala za oči“ a velmi brzy se mi povedlo začíst se tak, že jsem vůbec nevnímal český jazyk, ale příběh.

A ten opravdu stojí za to. Ve Växjö, poklidném městečku, byla brutálně zavražděna mladá dívka jménem Linda. Zvlášť krutě – všechny nasvědčuje, že šlo o sexuálnímu násilí. Linda byla nejen hezká a sympatická, ale navíc i frekvetantka policejní školy, která měla krátce před přijetím do policejního sboru. Zdá se, že svého vraha znala, ale co když jsou to všechno jenom falešné stopy?

V úvodu jsem psal, že mám Leifa GW Perssona rád. Vážím si totiž všech autorů, kteří dokážou svou profesi přenést do literárního světa, a v severské krimi / thrillerové literatuře byste těžko hledali názornější příklad. Persson byl totiž v minulosti kriminalista, ale ne jen tak ledajaký. Podílel se na vyšetřování případu vraždy švédského ministerského předsedy Olofa Palmeho. Jeho smrt nikdy nebyla vyšetřena a Persson poukazoval na nesrovnalosti při vyšetřování, což byl důvod jeho nuceného odchodu od policie. Literární svědectví o této kauze je pak trilogie knih, jejíž jednotlivé díly jsou Mezi touhou léta a chladem zimy, V jiném čase, v jiném životě a Volně padat, jako ve snu.

Linda ale, jak napovídá celý název knihy, není jen o tom, kdo Lindu zabil a jak to udělal. Persson zde velmi pečlivě vytěžil své zkušenosti a poznatky z kriminalistiky, takže kniha je plná metodiky a mravenčí kriminalistické práce. A to velmi podrobně. Pro nevytrvalého čtenáře právě toto bude hlavní nevýhoda Lindy. Kdo vydrží, litovat ale nebude.

Hodnocení detektivek je do určité míry subjektivním pocitem. Někomu vyhovuje konverzačka ve stylu Volání Kukačky (Robert Galbraith), jiný dá přednost akčnímu nářezu typu Levhart od Joa Nesboho. To, co se dá objektivně zhodnotit je konstrukce příběhu, logika vyšetřování a tak podobně. Co se toho týče, nemůžu Lindě vytknout vůbec nic. Pokud preferujete ƒ„říznější“ styl, není Linda tou nejlepší volbou. Já byl ale spokojený.

Hodnocení: 80%

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kam v Praze pro knihy?

S koncem oblíbeného knihkupectví v Kaprově ulici se objevovaly výkřiky o tom, jak mizí tradiční knihkupectví a jak už pomalu není kam chodit pro knihy. Tak jsem se rozhodl dát dohromady pár tipů. Další, ty vaše, uvítám v komentářích pod článkem či na sociálních sítích.