Přeskočit na hlavní obsah

Kdo je ve skutečnosti Paulo Coelho?

Nejprodávanější brazilský spisovatel. Mystik. Myslitel. Literární ikona a charismatický guru, ze kterého vlhnou nejedny hispanistické kalhotky. Jeho věty se šíří po internetu i mimo něj, jeho myšlenky dnes zná téměř každý. Kdo je ale ve skutečnosti Paulo Coelho?

Tu samou otázku si nedávno položil německý spisovatel Uwe Gutfreund ve své knize „Die Rätsel rosa Höschen Paulo Coelho“. Na začátku jeho pátrání byla loňská příhoda, kdy tento slavný mudrc odmítl přijet na frankfurtský veletrh. Uwe Gutfreund  se rozhodl navštívit Rio de Janeiro, kde Coelho bydlí, aby se jej zeptal na pravý důvod tohoto odmítnutí. „Nebylo snadné získat jeho adresu, jeho agent si mě přehazoval s jeho vydavatelem jako horký brambor,“ píše Gutfreund ve své knize, která se okamžitě po vydání stala hitem č. 1 a porazila dokonce samotného Coelha. 

Čím je tak šokující? Gutfreund nakonec tu adresu získal. Coelho podle ní bydlí v menším paláci nedaleko místního slumu, nicméně třikrát denně pořádá prohlídky svého panství. Gutfreund se na jednu takovou prohlídku zapsal (pořadník byl padesát let dopředu obsazený, ale dolary i v Brazílii stále mají své slovo) a když se setkání s idolem západního světa nedočkal, vběhl na jeho zahradě do houští, kde počkal, až denní prohlídky skončí. 

Pak, když se setmělo, vylezl ze svého úkrytu a podíval se oknem, co uvidí v baráku. To, co ho uviděl ho šokovalo. Neviděl totiž vůbec nic. Celý dům byl prázdný, nikdo v něm nebyl. Napadlo ho, že je asi mistr někde na výletě, nebo na nějaké besedě se čtenáři a tak se vydal k sousedům, aby se jich přeptal. Nikdo si ale nedovedl vzpomenout, že by se v tom domě někdy svítilo a že by v něm někdo žil. Bylo tedy jasné, že tady mistr Coelho nebydlí. Sousedi se ptali, koho vlastně hledá a on jim pověděl, že se snaží setkat s Paulem Coelhem. 

V tu chvíli postarší manželská dvojice zvážněla. „Aha. A co mu chcete?“ Německý novinář zaznamenal změnu atmosféry a tak zručně zaimprovizoval: „Víte, u nás v Německu je hrozně oblíbený a bavorská vláda se rozhodla udělit mu titul Zasloužilý umělec za šíření duchovní obrody a zároveň jej navrhnout na Templetonovu cenu. Má velkou šanci ji vyhrát, proti němu jde nějaký farář z Prahy.“ Jméno naší slavné metropole zafungovalo a ti důvěřiví lidé dali Gutfreundovi pravou adresu Paula Coelha. 

Vydal se tam hned druhý den ráno – navigace v autě ho dovedla k bráně sanatoria pro duševně slabé. Zapsal se jako návštěva a zeptal se, kde najde Paula Coelha. Dostal plánek s označením jeho pokoje. Našel ho poměrně snadno, zaklepal, ale nikdo neodpovídal. Vešel dovnitř – a na sušáku u okna viselo snad dvacet růžových dámských kalhotek. „To snad není možné! Paulo Coelho je žena?!“ ptal se sám sebe Gutfreund, ale v tom už do pokoje vešel mladý chlapec. 

„Dlouho jsem váhal, jestli mám knihu vydat,“ píše Gutfreund. „Přeci jen, to odhalení může přinést hodně bolesti, ztrátu světa pro lidi, kteří dodnes měli nějakou jistotu. Teď když se zjistilo, že všechny ty moudré a působivé knihy píše dvanáctiletý, mentálně postižený kluk s fixací na růžové kalhotky je všechno jinak. Věřím ale, že svět má právo na pravdu,“ uzavírá Gutfreund svou knihu. 

Český překlad knihy „Die Rätsel rosa Höschen Paulo Coelho“ vydá pod názvem „Paulo Coelho: záhada růžových kalhotek“ nově vzniklé nakladatelství BookVy.

Komentáře

  1. Jaké další tituly hodlá nakladatelství BookVy vydat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ediční plán se zatím rýsuje jen v hrubých rysech, nicméně stojíme o překlad pamětí papeže Františka nazvané „Chudoba cti na trati“ a také o unikátní knihu Václava Klause: Rok jedenáctý. Václavu Klausovi zapomněli říct, že už není prezident a on dál psal své prezidentské projevy.

      Vymazat
  2. v kolika že králíček napsal svou knihu? nebo jde o duševní chorobu spojenou se zamrznutím na věku dvanácti let?
    tak jak tak, jsem ráda, že je tak jemný a něžný, jak jsem si vždycky představovala. ach.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chcete zničit knižní trh? Nakupujte v levných e-shopech

V době srovnávačů scen je nakupování knih krásné. Odpoledne při cestě ze školy či z práce se zastavíte v tom krásném knihkupectví na rohu, abyste se podívali, co tam mají nového. Necháte si od prodavače, nebo dokonce od knihkupce poradit, a pak jdete domů, a knihu si objednáte z nejlevnějšího e-shopu, který najdete.

Angela Marsons: Bez tužky a papíru mi to nepíše

Detektivek a thrillerů dnes vychází tolik, že to už jeden nestíhá. Málokdy se mi ale podaří objevit něco, co mě téměř doslova porazí na zem. Po dočtení první knihy Angely Marsons jsem tento pocit zažil. Její knihy, to je směs klasické detektivky a společenského thrilleru. Výborně napsané postavy jsou samozřejmost – a to jak postavy kladné, tak postavy záporné. Angela Marsons dovede psát tak poutavě, že vás donutí knihu odložit až s posledním slovem. Popisuje těžká témata; nevyhýbá se ani těm, které mohou působit citovou újmu. Na konci máte ale vždy pocit, že jste četli něco velkého.


Anna Cima: Probudím se na Šibuji (recenze)

Každý mladý český debut zaslouží náležitou pozornost, protože jsem měl dlouho pocit, že česká literatura uvízla na mrtvém bodě. Buď se autoři, o kterých vůbec stojí za to mluvit, věnovali minulosti, a nebo byly jejich knihy skvělé po formální stránce, ale tak nějak to nemělo příběh, myšlenku. Anna Cima napsala knihu, která má všechno, co má dobrá kniha mít. Téměř všechno.