Přeskočit na hlavní obsah

„To je hrozné, jak divně vychází ten Nesbø!"

Tak tuto otázku slyším prakticky denně. Jak to, že Nemesis vyšla jako první, když je až čtvrtá? Nebo nevyšla dřív? Tak jak to vlastně bylo? A jak to bude? Tento článek vám v tom udělá jasno jednou pro vždy.


V případě knih Joa Nesbøho (o skloňování jeho jména si taky někdy povíme) je situace opravdu nepřehledná. Jo Nesbø se v ČR proslavil knihou Nemesis, kterou vydala Kniha Zlín v roce 2011. Jenže ještě předtím měl Nesbø jiného vydavatele: brněnskou MOBU.

V Mobě vyšly dvě knihy: Netopýří muž a Červenka nese smrt. Netopýří muž vyšla v roce 2008 (originál 1997) a Červenka 2010 (v norštině 2000). V sérii s Harry Holem to jsou první a třetí díl. Mezitím je ještě kniha Švábi, která tehdy nevyšla, Moba neměla v plánu v jeho vydávání pokračovat. Bylo to proto, že Jo Nesbø tehdy české čtenáře příliš nezaujal. Jak je to možné? Diplomatická odpověď je, že překlad z německého jazyka nedosahoval standardu, který chtěli čtenáři. O nevýrazných obálkách ani nemluvě, nicméně to byla daň za to, že Moba tuto knihu zařadila do série Skandinávská krimi, která měla jednotnou grafickou úpravu (nepříliš atraktivní).

Jak jsem se už zmínil, v roce 2011 se tedy vydávání těchto knih ujala Kniha Zlín, která koupila práva na celou sérii – kromě prvních třech, na ty měla stále práva Moba. Kniha Zlín tedy začala od prvního dílu, který mohla vydat - Nemesis. Stal se malý zázrak – Jo Nesbø se takřka přes noc stal superstar ve svém žánru. V tom samém roce ještě vyšel Pentagram, v první polovině roku 2012 vyšel Spasitel a v druhé polovině 2012 Sněhulák.

V té době už ale Kniha Zlín měla práva na ty první tři části. Hned ze začátku roku 2013 tedy vydala v novém, tentokrát pořádně přeloženém vydání Netopýra a v červnu 2013 hned na to Švábi – ti tedy vyšli v českém vydání úplně poprvé. Na podzim 2013 vyšla osmá v pořadí - Levhart a letos v březnu Červenka. Tím se řada knih Joa Nesbøho v novém překladu uzavřela a máme celou sérii ucelenou.

Co bude dál? Jsou před námi dva díly série s Harry Holem. Devátý díl – Přízrak – vyjde letos na podzim a příští rok na podzim vyjde finále holeovek: Policie. Po čtyřech letech od vydání Nemesis tak bude celá série kompletní. A co potom?

Jo Nesbø píše dál a tentokrát pod pseudonymem Tom Johansen. První díl se jmenuje Krev na sněhu a podle posledních zpráv vyjde v českém překladu velmi brzy: už toto září. Děj zavádí čtenáře do Spojených států 70. let minulého století. "Tom Johansen je (v románu) mladý dánsko-norský spisovatel, který se jako jeden z mnoha přistěhuje v sedmdesátých letech do Los Angeles a živí se jako autor scénářů televizních seriálů. Napíše ale také kultovní klasiku Krev na sněhu a pak její druhý díl," uvedl Nesbø. Takže se rozhodně máme na co těšit. Druhý díl vyjde příští rok v červnu. Co bude potom je ve hvězdách – a v hlavě Joa Nesbøho.

Příloha - série Harry Hole, jak jde po sobě

  1. Netopýr
  2. Švábi
  3. Červenka
  4. Nemesis
  5. Pentagram
  6. Spasitel
  7. Sněhulák
  8. Levhart
  9. Přízrak
  10. Policie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O burácejícím rachotu hroutícího se mramorového pomníku

Kniha Jana Nováka Kundera: Český život a doba, kterou letos společným úsilím vydali nakladatelství Paseka a Argo, způsobila menší výbuch na české literárně-kritické scéně. První recenze a zasvěcené soudy se stihly objevit ještě předtím, než kniha vyšla. Stovky stran popsaných těmi, kteří mají na knihu silný názor a kteří se v podstatě rozdělili do dvou skupin: Ti, kteří knihu a autora hájili a ti, kteří na knize nenechali suchou jedinou nit ve všité záložce. 
Aniž by mne osoba Milana Kundery kdovíjak zajímala (a to ani po stránce literární, ani po stránce všeobecné), dostal jsem neodbytnou chuť si knihu přečíst. Dal jsem si záležet, stránku po stránce jsem četl pečlivě a soustředěně, abych si mohl udělat názor sám. 
Tento text začnu jinak, než jak jsem zvyklý psát knižní recenze. Začnu psát o tom, co mě na knize štvalo a o čem jsem přesvědčený, že knize uškodilo. Není toho úplně málo.

Jaroslav Kmenta: Rudý Zeman – promarněná šance

Napsat kritickou knihu o Miloši Zemanovi je terno. Nemusíte se ani moc snažit a úspěch máte zaručený. Odpůrců současného českého prezidenta je dost a vy si tak můžete být jisti, že kniha bude dominovat žebříčku prodejnosti. Ale když jste „přední český investigativní novinář“, měli byste mít poněkud vyšší ambici.



Jaroslav Kmenta sám o sobě na zadním přebalu knihy Rudý Zeman (kterou si vydal sám) píše: „Patří k nejvýraznějším osobnostem české investigativní žurnalistiky“. Pokud má o sobě někdo tak vysoké mínění, měl by to také prokázat. Investigativy je v Rudém Zemanu pomálu – a to ještě to, co Kmenta vyprávěl stojí na velmi nejisté vodě.

Drtivá většina knihy – celých 16 ze 17 kapitol – totiž Kmenta posbíral z již publikovaných materiálů. Ať už svých, nebo jiných novinářů. Popisuje známé i téměř pozapomenuté kauzy, které tvořily rámec Zemanovy politické kariéry. Více méně jde lineárně, takže se dostaneme od kauzy Bamberk přes Olovo k výprasku v prezidentské volbě v roce 2003 až po finan…