Přeskočit na hlavní obsah

Thriller, který se opravdu stal

Setkala jsem se s Monikou Le Fay, která čtyřikrát vydala knihu “Byly jsme tam taky” od Dagmar Šimkové. Před tím vyšla ještě v zapomenutém vydání v roce 1991 a poprvé v Sixty-Eight Publishers v roce 1980. Hrůzné svědectví ukrutnosti komunistické zvůle. Setkala jsem se s Monikou Le Fay a mám v uších její větu: “Jak to, že tu knihu stále zná tak málo lidí?” Setkala jsem se s Monikou Le Fay v Táboře a ona byla překvapená, že studenti střední školy neznají Dagmar Šimkovou, která symbolizuje statečnost a neústupnost vůči zlu, která nepodlehla a která pochází z nedalekého Písku.



Pominu fakt, že nejen studenti, ale i další Táboráci neznají často ani Vlastu Kálalovou z ještě bližších Bernartic, filosofa Bohumíra Janáta nebo Petra Zenkla a že mapa Paměti národa je kolem Tábora téměř bílá. Trápí mě ale, že na nabídku setkání s nakladatelkou, která vlastní péčí stále dokola vydává knihu, která je tak důležitým svědectvím, odmítlo několik středních škol. V kontextu nedávné veřejné exhibice komunismu v televizi a událostí na Ukrajině mě to děsí.

Kniha Byly jsme tam taky je kromě nesporné dokumentární kvality velmi dobře literárně zpracované téma. Bohatý jazyk, skvělá stylistika a větná stavba. Jazyk bezvadně slouží příběhu, dá-li se to takto nazvat. Líčení osudu mladých žen, které pro nic za nic stárly v hrůzách komunistických věznic a lágrů, byly ponižovány až na samé dno lidskosti a k tomu zvládaly studovat náročné vědní obory bez opory studijních materiálů jen na základě vědomostí jednotlivých z nich, dokázaly se zas a znovu stavět proti ukrutnosti a zlobě svých věznitelů, toto líčení nechává v člověku velké ticho a bolest.

Známe knihy Jiřího Stránského, Evy Kantůrkové, básně Jana Zahradníčka. Připojme ke jménům s tematikou nesvobody za mřížemi i Dášu Šimkovou. Její kniha byla Ministerstvem školství ČR zařazena na seznam literatury vhodné pro studium 20. století, je to dobrá učebnice do mozaiky naší historie a skvělý příklad kvalitní literatury. Není divu, že byla kniha několikrát zmíněna v anketě Kniha roku Lidových novin, že inspirovala ke dvojímu dramatickému zpracování pro divadlo, že byla převedena do rozhlasové formy jako četba na pokračování, soudní přelíčení bylo v roce 2011 zopakováno v rámci festivalu MeneTekel… Je to příběh, který chytne u srdce a zastaví krev v žilách, je to příběh, který je třeba znát.

Kniha je velmi tíživá a přesto plná naděje. Ženy, které “tam” byly se nikdy nevzdaly. Myslím, že je třeba se nevzdávat i dnes, nejen ve snaze, aby osud Dáši Šimkové - té krásné holky z vily nad řekou, nebyl zapomenut, ale aby se takové osudy už neměly šanci objevit.

Odkazy:

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kam v Praze pro knihy?

S koncem oblíbeného knihkupectví v Kaprově ulici se objevovaly výkřiky o tom, jak mizí tradiční knihkupectví a jak už pomalu není kam chodit pro knihy. Tak jsem se rozhodl dát dohromady pár tipů. Další, ty vaše, uvítám v komentářích pod článkem či na sociálních sítích.

Co vyjde během jarního Velkého knižního čtvrtku?

Rovnou vám říkám, že odpověď na otázku v názvu článku zatím neznám. Napnul jsem ale veškeré síly, abych to zkusil odhadnout a tady jsou mé spekulace. Vzhledem k charakteru tohoto článku se dočtete jen oficiální anotace knih a link na web Kosmasu, který tuto legendární knižní akci pořádá. Velký knižní čtvrtek bude 16. 3. 2017 – tedy pokud se Kosmas bude držet svého zaběhnutého schématu (třetí čtvrtek v březnu).

Za zmínku stojí, že v tomto VKČ poprvé bude chybět titul z Knihy Zlín, a to proto, že Knihu Zlín akvírovala konkurenční distribuce, respektive Albatros Media. Tím pádem by Kosmas nemohl mít distribuční exkluzivitu, což je podmínka zařazení do VKČ.

Ještě jednou opakuji, že tento seznam je čirá spekulace a pravděpodobně bude finální seznam titulů ve Velkém knižním čtvrtku odlišný. Věřím ale, že těch odlišností moc nebude :-)