Přeskočit na hlavní obsah

Kdo je Chaim Cigan?

V rámci letošního jarního Velkého knižního čtvrtku vychází dvanáct zajímavých knih. Čtenářské hody jsou letos doplněny o tajemného autora, o němž dosud nikdo neslyšel. Na obálce knihy Altschulova metoda, která je prvním dílem série Kde dávají lišky dobrou noc je jméno Chaim Cigan.


Ne, nemusíte se cítit méněcenně, pokud jste o něm nikdy předtím neslyšeli. Ani jste nemohli. Dokonce jste na něj nemohli ani narazit nikde jinde.

Je to jméno tajemné, jméno neznámé, jméno nové. Působivá, zeleno-černá obálka působí jako magnet na oči, i na náš čtenářský zájem. Podobně tak příběh. Vypůjčíme si oficiální anotaci:

Altschulova metoda, první díl chystané tetralogie Chaima Cigana s názvem Kde lišky dávají dobrou noc, má sice vnější rámec politického a psychologického thrilleru, čtenáři v ní však naleznou mnohem více. V bravurně napsaném napínavém příběhu rozpjatém mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy konfrontuje autor čtenáře s důsledky postmoderní technologie, vyvinuté v budoucnosti ze středověké kabaly. Jsou to právě středověk, židovské myšlení, kultura a dějiny, co zde autor mistrně nasvěcuje z překvapivých úhlů pohledu. Také to, co v prvním dílu vnímáme jako nám blízkou skutečnost plnou odkazů na naše historické zkušenosti z konce éry normalizace a přeměny v poněkud lepší svět, je místy s lehkou ironií absurdně zakřiveno. Židovští hrdinové knihy jsou nesmírně životní, komičtí, uvěřitelní ve svém snažení i možnostech a ve své neheroičnosti nám až důvěrně známí. 
Čtivá Ciganova kniha - která zaujme jak zájemce o staletí židovské kultury a myšlení, tak milovníky napínavé prózy - je plna humoru, hravosti i existenciální hloubky.


Dal jsem si tu práci a hledal o "Chaimovi Ciganovi" nějaké informace. Ve tři roky starém článku v židovském časopise Roš Chodeš jsem objevil zmínku, že se jedná o slovenského autora žijícího v Kanadě. Nakladatelství Torst uvádí tento Ciganův medailonek:

„Chaim Cigan se narodil v roce 1940 ve Smolenicích na Slovensku, vystudoval Vysokú školu báňskú v Kežmarku a v letech 1966–1972 působil v Praze jako úředník na Ministerstvu těžkého průmyslu. Od roku 1983 žil v Kanadě, kde o devět let později v předvečer Roš hašana 5753 ve věku necelých 53 let zemřel.“
Tento medailonek následně převzali všechny weby, které o této akci a o Velkém knižním čtvrtku 2014 informovaly. Stále se ale nemohu zbavit dojmu, že o pravé identitě Chaima Cigana se teprve dozvíme.

Otázka tedy zní: Kdo je Chaim Cigan?

Komentáře

  1. Olalá! To je ta kniha, kteru chci. To je tak, když jste až po uši zabředlí životní filosofií v postmoderně a nasáváte kromě vědeckých článků vše, co se týká kultury. A židovská kultura je fascinující. Doufám v brzký ebook.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báječné, že se podařilo vyjednat práva.

      Přemýšlím nad tou obálkou, jestli je vyvedená, či ne. Pořád jsem si říkala, co mne naní upoutalo a ano, určitě je to ta vykřičenost, až industriální nádech (ač při bližším prozkoumání jsem byla veveda z omylu!). Ale ten font způsobil, že vidím něco mezi učebnicí jazyků a skripty managementu.

      Tak jako tak, píšu si na svůj wish-list!

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář, po schválení se objeví na webu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alena Mornštajnová: Listopád (recenze)

  Číst Alenu Mornštajnovou se už pomalu rovná tomu pořídit si nejnovější iPhone nebo značkový batoh. Svým způsobem to je totiž přihlášení se k určitému statusu, společenské třídě. Silně přeháním, jistě, ale rozhodně to je naše nejprodávanější současná autorka a tomu zákonitě odpovídá i ohlas na čtenářských fórech. Listopád, letošní novinka Aleny Mornštajnové ale tomuto očekávání nevychází vstříc. Autorka se rozhodla, že trochu rozčeří stojaté vody a napíše příběh, který to bude mít u svých čtenářů těžší než její předešlé knihy.  Vyprávění začíná v listopadu 1989, kdy v Československu probíhá studentské povstání. Jedna z hlavních hrdinek knihy, Marie, chodí se svým manželem na demonstrace v malém městě Meziříčí, které je obvyklou kulisou Mornštajnových knih. Oproti skutečnému vývoji se ale v knize podaří režimu revoluci potlačit, a to dost brutálně, radikálně a osudově. Odpůrci režimu jsou buď mrtví nebo ve vězení, a to včetně těch, co chodili demonstrovat; Marii nevyjímaje. Druhá linie

Polemika: Proč Martin Vopěnka útočí na Literu?

V diskuzi o udílení cen Magnesia Litera ve facebookové skupině Literární s(n)obi jsme zabrousili na velmi tenký led. A tím je útok Martina Vopěnky, předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatele a majitele nakladatelství Práh na Literu. Než se pustím do rozboru toho, co MV řekl, ocituji zde otázku, na kterou odpovídal i celou jeho odpověď. Otázka padla v rozhovoru pro časopis Knihkupec , což je vedlejší projekt marketingového ředitele Euromedie: Jste jeden z mála českých autorů, kteří získali respekt i v zahraničí. Román Můj bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi měsíce v britských The Times. Také v Polsku vám vycházejí skvělé recenze – lepší než v Čechách. Čím to je? Poněkud neskromně se cítím být světovým spisovatelem, což mi zdejší literární scéna nemůže odpustit. Nevolím malá česká témata, zajímají mne ta velká, obecně lidská, civilizační, filozofická. Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie Litery říkat něco v tom smyslu, že oni vlastně hledají spíš něco, co by jin