Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Angela Marsons: Bez tužky a papíru mi to nepíše

Detektivek a thrillerů dnes vychází tolik, že to už jeden nestíhá. Málokdy se mi ale podaří objevit něco, co mě téměř doslova porazí na zem. Po dočtení první knihy Angely Marsons jsem tento pocit zažil. Její knihy, to je směs klasické detektivky a společenského thrilleru. Výborně napsané postavy jsou samozřejmost – a to jak postavy kladné, tak postavy záporné. Angela Marsons dovede psát tak poutavě, že vás donutí knihu odložit až s posledním slovem. Popisuje těžká témata; nevyhýbá se ani těm, které mohou působit citovou újmu. Na konci máte ale vždy pocit, že jste četli něco velkého.


Nejnovější příspěvky

Tak to zase nevyšlo (recenze knihy Ona, oni a já)

Miroslav Macek se před časem pustil do napsání pokračování Saturnina. Psal jsem o tom, kniha se mi nelíbila. Protože se ale velmi dobře prodávala, rozhodl se přijít s něčím svým. Novým. Originálním. Velmi chvályhodná snaha, že? Až na to, že to dopadlo (opět) tragicky.

Anna Cima: Probudím se na Šibuji (recenze)

Každý mladý český debut zaslouží náležitou pozornost, protože jsem měl dlouho pocit, že česká literatura uvízla na mrtvém bodě. Buď se autoři, o kterých vůbec stojí za to mluvit, věnovali minulosti, a nebo byly jejich knihy skvělé po formální stránce, ale tak nějak to nemělo příběh, myšlenku. Anna Cima napsala knihu, která má všechno, co má dobrá kniha mít. Téměř všechno.

Sarah Perryová: Nestvůra z Essexu (recenze)

Viktoriánská doba jako kulisa příběhu o střetu starých a nových pořádků, přesně taková je definice knihy, o které chci napsat pár odstavců. Nestvůra z Essexu Sarah Perryové vám dá víc, než byste o ní možná očekávali.

Hana Roguljič: Norské děti (recenze)

Kniha Norské děti se týká jednoho z nejsilnějších a nejcitlivějších témat, které si můžete vymyslet. Popisuje praktiky norského úřadu na ochranu dětí, který i my v ČR známe pod názvem Barnervernen. Ano, ten úřad z kauzy rodiny Michalákových, o které se tu rozepisovat nechci jednak proto, že přímou inspirací tento případ údajně nebyl a také proto, že internet je už tak dost plný (často nechutných) podrobností.

Z lásky k (nejen) Praze (o knize Gena Deitche)

Krátce po vydání tuto knihu obklopila aura výjimečnosti. Vyrojilo se velké množství rozhovorů s autorem a jeho jméno, Gene Deitch, se začalo skloňovat v mnoha souvislostech. Sympatický Američan, který od roku 1959 žil v Československu, protože tu našel životní lásku, kvůli které opustil pohodlí života ve svobodné společnosti. Příběh jak hrom!